Článek
Vernisáž spojí s programem pro veřejnost. ČTK to za muzeum řekla historička Alena Jindrová. Výstava potrvá do 18. září.
„Bude to spojené nejen s otevřením výstavy, ale i s různými aktivitami navázanými na Muzejní noc, budou kvízy - fotografický kvíz, poznávání lékařských nástrojů. Lékárníci tady budou mít připraveno míchání mastí pro děti, bude tady Červený kříž, takže si lidé budou moci zkusit první pomoc,“ řekla Jindrová.
Výstava vznikla i na popud místní nemocnice, jejímž zřizovatelem je Kraj Vysočina, a lékaře Jana Betlacha. Exponáty zapůjčil také lékárník Vít Vodrážka, který je autorem Dějin lékáren města Havlíčkův Brod, nebo havlíčkobrodská zdravotnická škola a ústav patologie v Hradci Králové.
Díky vstřícnosti pozůstalých je součástí výstavy také připomínka Pavla Trnky, což byl dlouholetý primář havlíčkobrodské nemocnice. Jeden ze sálů muzea je vybavený podobně jako Trnkova ambulance přibližně v polovině 20. století. „Ale máme tam i jeho lékařský kufr, který měl v první světové válce, takže zcela unikátní předměty. I jeho operační zástěru, která možná budí trochu děs,“ řekla Jindrová. Trnka během první světové války působil v Albánii.
Do nemocniční péče je na výstavě zahrnutá už historie původního městského špitálu u kostela svaté Kateřiny. O lidi se staral zřejmě od 13. století díky Řádu německých rytířů. „Ale konkrétně je doložený z odpustkové listiny z roku 1319,“ řekla Jindrová. Středověké špitály byly podle ní spíš chudobince. „A ještě v 19. století se setkáváme s tím, že nemocní jsou pouze zaopatřovaní a pomoc není taková, jako v dnešních dobách,“ řekla Jindrová. První městská nemocnice byla otevřená v polovině 19. století a podle Jindrové už se v ní lidé dočkali odborné lékařské péče. Skoro půl století v ní léčil Šalamoun Vondörfer.
V Havlíčkově (dříve Německém) Brodě sídlila první léčebna chirurgické tuberkulózy v Čechách. Pavilon pro ni byl postavený v roce 1925. Po druhé světové válce měla nemocnice v Havlíčkově Brodě 1000 lůžek.
První lékárna fungovala v Německém Brodě u kláštera bosých augustiniánů od roku 1675. Mimo církevní organizaci fungovala lékárna Jana Antonína Wentzela, který přišel do města v roce 1755. Lékárnu si otevřel v severozápadním rohu náměstí.
