Článek
V Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici lidé uvidí i její filigrány, do papíru vtisknuté značky s ježkem, který je také v jihlavském městském znaku. Filigrány byly překreslené z papírů, které se dochovaly v tamním archivu i jinde. Výstava Jihlavský ježek ukrytý v papíru bude otevřená do 28. ledna.
Filigrány sloužily jako obchodní značka, papírníci si tak označovali svoje výrobky. „Když potom ten papír byl kvalitní a měl nějaký věhlas po Čechách nebo i v zahraničí, tak ti, co kupovali papír, vyhledávali tady například papíry s ježkem, protože věděli, že tam je zaručená kvalita,“ řekla ČTK Marie Benešová, restaurátorka Státního okresního archivu Jihlava, která spolu s kolegy výstavu připravila.
Na papírech z Jihlavy byli ježci zobrazování samotní, s šestilistým květem nebo ve čtvrceném erbu spolu s českým lvem. Na výstavě je i papírenské síto, ve kterém je drátkem vytvořený filigrán. Kde byl drátek, tam byla vrstva papíru slabší. Filigrány dřív podle Benešové bývaly běžné a je jich velké množství. V 16. století ještě papíren nebylo tolik, takže se dá snadno zapamatovat, jaký filigrán které patří, podotkla.
Papírnu ve Starých Horách (tehdejším Altenbergu) měl skoro do konce 18. století rod Freyů. Papír s ukrytým ježkem vyvážel i do Rakouska a Německa. Freyové byli podle Benešové rozvětvená papírenská rodina, přišli z Německa, začínali v Praze.
Výroba papíru ve Starých Horách skončila v první polovině 19. století. Areál se pak proměnil v soukenickou továrnu. Dnes tam jsou provozy strojírenských firem Motorpal a Bosch.
Podklady o historii takzvaného bílého řemesla v Jihlavě a jejím okolí vychází z vědeckého záměru s názvem Atlas filigránů z papírů vzniklých na Jihlavsku v 16. století, který je Státního okresního archivu Jihlava.
