Článek
Zábavnou formou seznamují s procesem, který zanikl v důsledku modernizace a automatizace provozu. ČTK to za pivovar sdělila Klára Polehlová.
Oživlé prohlídky pořádá pivovar, ve kterém se v roce 1979 natáčel film Jiřího Menzela Postřižiny, letos potřetí. Prohlídek je nejvýše šest, na každou může jít asi 20 lidí, bývají vyprodané, je nutné se předem objednat.
Podílí se na nich i herci místního divadelního spolku. „Budou provádět místy, kam se běžně lidé podívat nemohou, a budou pomocí vtipných scének ukazovat, jak dřív vypadalo pivovarské řemeslo,“ řekla Polehlová.
Mezi osazenstvem pivovaru býval dřív budič, který ráno křikem budil ostatní k práci. Mezi zaniklé profese patří i vařič, kterého dnes se širšími kompetencemi nahradil sládek. „Dřív byl v pivovaru i topič, dnes už ale nikdo do kotlů nepřikládá, všechno je automatizované. Při prohlídce představíme i pozici hvozdy, který pracoval právě na hvozdu, kde se sušil slad. Nikoho takového už teď taky v pivovaru nemáme, protože nefunguje ani hvozd. Slad kupujeme hotový, ale ze sladoven, kde ho ještě dělají tradičním způsobem,“ řekla Polehlová.
Prohlídky začínají v modrém pokoji, který se využívá pro společenská setkání, pokračují na hvozd a do muzea. Následuje venkovní část s provizorní hospodou. Odtud trasa vede na šalandu, která sloužila pro ubytovávání zaměstnanců. Hvozd ani šalanda nejsou běžně přístupné.
Dalešičtí herci se podíleli i na nové expozici, kterou pivovar otevřel v červnu. Nahráli scénky, které se v expozici přehrávají. „Místní ochotník v nich hraje sládka-průvodce. Provází všemi částmi. V prvním místnosti promítáme zároveň video o výrobě piva. Šlo nám i o to, aby lidé viděli celý proces, i když je z kapacitních důvodů nemůžeme vzít do skutečné varny,“ řekla Polehlová. Stroje vystavené v dalších sálech podle ní „ožívají“ díky hře světel a zvuků, aby měli návštěvníci lepší představu o jejich fungování.
Nová expozice muzea stála přes tři miliony korun. Instalovali ji na začátku letošního roku. Muzeum je v pivovaru otevřené po celý rok.
