Článek
Podle očekávání Českého bramborářského svazu osázejí letos zemědělci bramborami o něco méně polí, protože jim poslední dva roky ztěžovala prodej epidemie koronaviru. Před rokem pěstovaly zemědělské podniky v zemi podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) brambory na 22.824 hektarech. Bramborářský svaz tento rok očekává možný pokles do šesti procent. „My bychom byli rádi, kdyby ta plocha aspoň stagnovala, ale ty signály, které jsou, tomu nenapovídají,“ řekl předseda svazu Josef Králíček.
Minulé dva roky se sice prodávaly brambory v obchodech, ale o odbyt přišli dodavatelé do školních jídelen a restaurací uzavíraných kvůli epidemii. Teď se zase zvyšují náklady na pěstování, i kvůli zdražování hnojiv a chemických prostředků na ochranu rostlin. „Vstupy letí raketově nahoru,“ řekl Králíček.
Podle dat ČSÚ byly ceny brambor v březnu meziročně vyšší téměř o 22 procent. Za doprodávané brambory z loňské sklizně teď podle Králíčka sice pěstitelé dostávají o něco víc zaplaceno než před rokem, jenže loni podle něj byla jejich farmářská cena ztrátová. Teď se podle předsedy svazu tato cena pohybuje okolo čtyř korun za kilogram a v průměru pokrývá jen výrobní náklady. Nízké ceny jsou podle něj ale zase výhodné pro spotřebitele.
Uskladněné brambory by teď domácí zemědělci měli prodat, obchod s bramborami se podle Králíčka po epidemii dostává víceméně do normálních kolejí. Továrny na zpracování brambor, hlavně na hranolky, které jsou v západoevropských zemích, se rozjely. Vysoký nebyl ani dovoz brambor do ČR. „My teď máme data za leden a za únor. Když to porovnám s minulým rokem, dovezeno bylo méně, než je obvyklé v těchto měsících,“ řekl předseda svazu.
Na Vysočině se pěstuje přibližně třetina českých brambor, sázejí se tam hlavně později sklízené odrůdy. Zemědělci připravují půdu, ale někde se sázením vyčkávali kvůli mrazíkům nebo dešti. Pokud ale v dalších týdnech nebudou velké výkyvy počasí, mohlo by sázení na Vysočině jako obvykle skončit přibližně do 10. května.
