Článek
Návrh podala Správa železnic (SŽ), která předložila tři varianty trasy vysokorychlostní tratě. Pro pořízení aktualizace hlasovalo 29 zastupitelů, nikdo nebyl proti, 23 se jich zdrželo. K navrženým trasám se budou moci vyjadřovat obce při veřejném projednání.
S výhradami vůči trati vystoupila dvacítka starostů, občanů a dalších zástupců obcí a iniciativ na Litoměřicku a zástupci Chlumce nedaleko Ústí nad Labem, který nesouhlasí se stavbou krušnohorského tunelu. „Chceme se dostat k datům, abychom se mohli řádně rozhodnout. Nerozhodujeme dnes o konkrétní trati,“ zdůrazňoval opakovaně hejtman Jan Schiller (ANO). O konkrétní trase od hranice Středočeského a Ústeckého kraje přes Ústí nad Labem až po hranice s Německem by mohli zastupitelé hlasovat zhruba za dva roky.
S původní trasou koridoru počítaly obce při plánování rozvoje, zasíťovávání pozemků pro stavby rodinných domů a podobně. „Nové varianty nás zásadně poškozují,“ uvedla starostka Libotenic Lada Rejšková (Pro hezkou obec Libotenice). „Všechny tři varianty jsou pro nás devastující,“ řekla starostka obce Chodouny Marie Cimrová (SNK Evropští demokraté).
Výhrady proti stavbě téměř 30 kilometrů dlouhého železničního tunelu skrz Krušné hory má město Chlumec nedaleko Ústí. „Deset let se má stavět uprostřed města, to je obrovská zátěž. Chybí přehled negativních vlivů, geologické posouzení území,“ uvedl starosta Roman Zettlitzer (JsmePRO! Chlumec).
Po vystoupení dvacítky občanů ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic Martin Švehlík uvedl, že na všechny dotazy a připomínky má odpovědět právě proces aktualizace zásad územního rozvoje. „Jsme v bodě, kdy opouštíme dlouhodobě chráněnou územní rezervu, která neplní cíle projektu. Snažili jsme se během uplynulých dvou let vysvětlovat důvody, proč tomu tak je, zatím se nám to bohužel nepodařilo,“ uvedl. „Chápu, že změna budí rozpaky,“ řekl. „Zcela klíčová je zastávka v Ústí nad Labem,“ zdůraznil.
Aktualizace zásad územního rozvoje je podle Švehlíka nejlepší možností, jak porovnat varianty. Správa železnic žádnou nepreferuje. „Organizace výstavby, podrobnější geologické průzkumy, vlivy na životní prostředí, to vše bude obsahem dokumentů,“ řekl.
Proti schválení aktualizace vystoupil opoziční zastupitel Jaroslav Komínek (KSČM). „Nemůžeme zvednout ruku pro něco, s čím většina starostů (podél trati) nesouhlasí,“ uvedl. „Je tu tolik nejasností, že se nemůže kvalifikovaně rozhodnout,“ řekl opoziční zastupitel Jiří Baudis (Piráti). „Ústí podpořilo podzemní variantu trati přes město, ale bylo nám řečeno, že projednávat se bude jen povrchová. Nevím, co si o tom mám myslet,“ uvedla opoziční zastupitelka Věra Nechybová (Lepší Sever).
Soutěž na zhotovitele aktualizace vyhlásí Ústecký kraj. Následovat bude veřejné projednání. První úsek z Prahy do Lovosic má být podle Švehlíka hotov do roku 2030, trasa do Ústí nad Labem do roku 2040. Náklady jsou podle Švehlíka na českou část trati zhruba 150 miliard korun. „To, že je trať zařazena do transevropské sítě, nám umožňuje čerpat evropské finance na přípravu i na realizaci,“ uvedl Švehlík. Správa železnic zahájí letos práce na studii proveditelnosti větve do Mostu a Loun. „Například z Loun do centra Prahy se lidé dostanou za půl hodiny,“ řekl Švehlík.
Správa železnic požádala o aktualizaci zásad územního rozvoje ve zkrácené podobě tak, aby se do schvalovacího procesu mohla od začátku zapojit veřejnost. Příprava vysokorychlostních tratí s napojením na některá krajská města patří mezi priority současné vlády. Plánovaná rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jízdní doba z Prahy do Ústí nad Labem by se měla zkrátit zhruba o polovinu na 30 minut. Nové centrální nádraží v krajském městě by mělo být poblíž současného západního nádraží. Za městem pak vlaky zajedou do tunelu pod Krušnými horami a vyústí už v Německu.
