Článek
Vedení města se také obává bourání objektů ve čtvrti Střekov. Přínosy vysokorychlostní tratě jsou podle radních nesporné, požadují ale jinou trasu nebo vedení pod zemí. Novinářům to dnes řekla radní Eva Fialová (ANO). Ústí chce podle ní jednat se Správou železnic o eliminaci dopadů stavby rychlodráhy na město. Krajský úřad dostal přes 600 připomínek k trase rychlodráhy.
Správa železnic pokračuje v přípravě vysokorychlostní trati. „Budeme pokračovat v projednání s veřejností a se starosty a budeme dál vysvětlovat a předkládat argumenty,“ řekl ČTK minulý týden Martin Švehlík ze Správy železnic. Projektově se připravuje úsek do Roudnice nad Labem.
Cesta z Prahy do Ústí se po zprovoznění vysokorychlostní trati zkrátí na půl hodiny. Počítá se s terminály v Ústí a Roudnici nad Labem a tunely v Českém středohoří a pod Krušnými horami. Zahájení stavby plánují železničáři na rok 2027. Proti navržené trase a jejím variantám protestují obce na Litoměřicku nebo Chlumec nedaleko Ústí.
Při veřejném projednání návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Ústeckého kraje odborníci představili, jaký vliv na životní prostředí by měly tři varianty trasy od Roudnice do Ústí navržené Správou železnic (SŽ). Ústí k tomu zaslalo krajskému úřadu deset připomínek. „Chtěli bychom, aby byla vzata v úvahu nějaká další varianta. Město je velice urbanizované a údolí řeky a nivy Labe jsou pro nás tak cenným územím, že bychom byli rádi, pokud by byla odkloněna nákladní doprava,“ uvedla Fialová. „Z úst SŽ bylo sděleno, že se v úseku od Litoměřicka s kombinovanou dopravou počítá. Pro město je zásadní požadavek na přepracování vlivů na životní prostředí,“ zdůraznila radní.
Zpracovatel dokumentace nehodnotil podzemní a nadzemní variantu vedení trati přes město. Zástupci státní Správy železnic už dříve uvedli, že vybudování podzemní stanice by přineslo více problémů než povrchový terminál. V prostoru Předlic je koridor navržený tak, že významně zasahuje do pozemků společnosti Centropol, na kterých se připravuje stavba průmyslové zóny pro moderní a ekologicky šetrnou výrobu. Město má se společností uzavřeno memorandum o spolupráci.
Dokumentace podle Fialové neupozorňuje na rizika, jako je hluk, průchod zastavěným územím apod. Plocha pro dopravní infrastrukturu by se koridorem rozšířila ve čtvrti Střekov a okolo západního nádraží, město požadovalo naopak redukci těchto ploch. „Nelze přesně identifikovat, kde by koridor měl vést. Ale vzhledem k napojení vysokorychlostní tratě na jiné, tak třeba v oblasti Střekova by muselo dojít k demolici některých objektů, včetně obytných,“ uvedla Fialová.
Námitky, stanoviska a připomínky k trase a jejím návrhům mohli lidé a obce podávat do konce ledna. Bez rozlišení podatele jich je přes 600, řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková.
