Článek
Vedle toho najdou ve vitrínách návštěvníci turistickou hůl a deník, vojenské, plavební i turistické mapy a nejrůznější kartografické pomůcky. Výstava Kudy, kudy cestička ? se otevře ve středu a přístupná bude do začátku letošního října.
„Je to výstava o pestrosti kartografie v historii i v současnosti. Mezi ty největší zajímavosti patří Müllerova mapa Čech z roku 1720, kterou vytvořil jediný člověk během osmi let,“ řekl dnes ČTK kurátor výstavy Jaroslav Nouza. Jan Kryštof Müller byl z dnešního pohledu kartograf světového formátu. „Vytvořil mapu Uher, Moravy a Čech, která je z nich nejpodrobnější. V měřítku 1:132.000 obsahuje spoustu informací nejen geografických, ale kulturně-historických. Můžeme v ní najít nejen kostely a zámky, ale i lázně, doly, manufaktury,“ uvedl Nouza.
Vytvořena byla mapa pro vojenské účely, proto byla považována za tajný materiál. Dvorská válečná rada ji podle kurátora uvolnila ke zveřejnění až na příkaz císaře Karla VI. šest let po jejím vzniku. „Pozoruhodná je i výtvarným zpracováním, v levém horním rohu je panorama Prahy a na druhé straně nahoře alegorie českých řek. Pořídili jsme k ní český překlad legendy, která je latinsky a německy,“ uvedl Nouza. Vedle malé vesnice Podmokly, což je dnes čtvrt Děčína, je na mapě ves Rozbělesy, která také patří pod Děčín, i s kostelem sv. Václava. Mapa má na výšku 2,45 metru a na délku kolem 3,5 metru, lidé se v ní mohou orientovat třeba podle řeky Labe.
Mapy všeho druhu jsou v okolních vitrínách, a to počínaje školními atlasy, přes turistické a tematické mapy po dopravní. „Vznikaly mapy pro různá vojenská tažení a v neposlední řadě pro potřeby státu. Pomocí nich se vymezovala panství, což sloužilo při soudních sporech i pro vyměření daňové povinnosti. Dneska máme k tomuto účelu katastrální mapy,“ řekl kurátor. Nechybí turistická hůl z 30. let minulého století nebo tzv. cancáky, což byly předchůdci současných turistických deníků. Speciální pomůckou, kterou muzejníci vystavili, je grafometr, což je nástroj pro zjišťování poloh lodí na moři. Je tu i mapa první mezinárodní železniční dráhy Rakouska-Uherska, která vedla z Prahy přes sever Čech do Drážďan. Znázorněny jsou na ní zajímavosti regionu. Současnost kartografie reprezentují digitální mapy nebo informace ke geocachingu.
Život bez map není podle Nouzy dnes vůbec možný. Mění se rychleji než v minulosti podle toho, jak se proměňuje terén, zástavba. Seznámit se s jejich historií a různými podobami a zajímavostmi, které se k oboru vážou, mohou zájemci právě na nové výstavě v děčínském muzeu.
