Článek
Vláda chce vytvořit podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033. Skupina ČEZ, která ovládá Severočeské doly, se zavázala, že v roce 2030 bude už jen 12,5 procenta elektřiny vyrábět z uhlí.
Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2019 kladný posudek vlivu plánované těžby na životní prostředí (EIA), doly musí splnit několik podmínek. „Žádnou žádost k povolení těžby jsme zatím nedostali, vypadá to, že těžit za limity se s největší pravděpodobností nebude,“ řekl mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek. Podle mluvčího Severočeských dolů Lukáše Kopeckého bude záležet na strategii ČEZ. „S žádnými konkrétními termíny ukončení těžby nelze nyní pracovat,“ uvedl.
Severočeské doly mají aktuálně povoleno těžit do roku 2030. Za limity je území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních. „Již před časem jsme se v rámci strategie Čistá Energie Zítřka zavázali, že v roce 2025 plánujeme vyrábět pouze 25 procent elektřiny z uhlí, v roce 2030 to dokonce bude už jen 12,5 procenta. Tato procenta lze pochopitelně snížit tak, abychom se v roce 2033 přiblížili k nule, nejdříve musí být ale vytvořeny podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby ten finální odklon od uhlí byl možný,“ řekl mluvčí Skupiny ČEZ Ota Schnepp.
Ekologické organizace dlouhodobě uvádějí, že těžba za povolenými limity nemá smysl. „Otázka je, zda ČEZ požádá o prodloužení těžby v rámci současných limitů,“ řekl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. „V celé Evropě vidíme, jak se odklon od uhlí zrychluje, a my věříme, že i Česká republika nakonec stihne ukončit těžbu a spalování uhlí v roce 2030. Ale i termín 2033, který si nyní schválila vláda, bude mít dopady na konkrétní projekty uhelného průmyslu už v současné době. Nyní je jasné, že nemá smysl donekonečna opravovat a prodlužovat životnost starých a neefektivních uhelných elektráren, jako jsou Počerady či Chvaletice, nebo rozšiřovat těžbu uhlí na dole Bílina za územní ekologické limity. Současně je nutné usilovně pracovat na výstavbě nových obnovitelných zdrojů, které by měly v energetickém mixu vykrýt většinu výpadku uhelných zdrojů,“ uvedl Hrábek.
Uhelné elektrárny by postupně podle Schneppa měly být nahrazeny hlavně novými plynovými zdroji, které budou připraveny i na spalování vodíku. „Vše je ovšem odvislé od vývoje nových technologií tak, aby odpovídaly trendům emisní neutrality budoucnosti. V lokalitách elektráren se počítá i s rozsáhlými fotovoltaickými poli,“ řekl. Konkrétní harmonogram odstavení jednotlivých bloků uhelných elektráren podle Schneppa není. „Vše bude odvislé od situace, tedy jak se bude postupně vyvíjet přechod na bezemisní výrobu elektřiny, a to hlavně prostřednictvím obnovitelných zdrojů. Využít by se měly i některé vodní zdroje přivádějící či naopak odvádějící vodu z elektráren,“ dodal.
Ústecký kraj nyní zpracovává projekty, na které bude čerpat finance z evropského Fondu spravedlivé transformace. Z celkové částky 15,8 miliardy korun je sedm miliard určeno na strategické projekty. „Strategické projekty se rozpracovávají a připravují se tematické výzvy pro malé a střední podniky. Na transformaci kraje pracujeme, otázkou je, zda bude Česká republika schopna uhlí do roku 2033 nahradit,“ řekl hejtman Jan Schiller (ANO).
