Článek
Před samotnými pracemi strážníci vykázali z objektů poslední lidi. Domy jsou už léta vystěhované. Firma z nich vyklízí nánosy odpadu či injekční stříkačky, pak rozebere krovy. Zhruba do měsíce budou domy srovnány se zemí. Na místě činžáků, do nichž nastěhovala radnice v 90. letech hlavně neplatiče nájmů a následně před ně postavila zeď, zatím poroste tráva.
Úředníci z magistrátu, pracovníci stavební firmy a strážníci se v Matiční sešli dnes ráno. Městská policie vykázala z jednoho objektu muže a ženu, kteří beze slov s taškou v ruce opustili místo. Ve druhém nelegálně do dnešního dne pobývali také dva lidé. Po jejich odchodu firma uzavřela oplocení. „Dneska začínáme s rozebíráním krovů, až začne demolice, znovu vyzveme městskou policii, aby domy prošla. Naší snahou bude zbourat co nejrychleji co největší část domu, který už je staticky narušen,“ řekl Martin Graupner, stavbyvedoucí z firmy Pohl.
V Matiční stály původně čtyři činžovní domy naproti domkům starousedlíků. Jeden nechala radnice zbourat za peníze, které dostala od státu. Poslední vlastní České přístavy. Náměstek primátora Pavel Tošovský (ODS) dnes novinářům řekl, že o jeho demolici město s firmou jedná. Náklady na likvidaci dvou objektů jsou zhruba tři miliony korun. „Uvnitř i venku to nejprve musíme vyklidit. Jsou tam nánosy všeho možného včetně injekčních stříkaček, některé místnosti sloužily jako toaleta,“ popsal Graupner. Firma zbourá nejprve jeden dům a až pak druhý. Na místě už je bagr s bouracím kladivem a hydraulickými kleštěmi, které se dnes na zkoušku zakously do jednoho z balkonů.
Lidé z okolí likvidaci objektů kvitují. „Byl tam pořád bordel a občas tam hořelo,“ řekla žena ze sousední ulice. O tom, co bude na místě, rozhodnou zastupitelé. „Já osobně bych tu nejraději viděl nějakou podnikatelskou aktivitu. Rozhodně si nemyslím, že to je lokalita vhodná k bydlení vzhledem k tomu, že z jedné strany je hlavní silnice a z druhé trať,“ řekl Tošovský, který byl v roce 1999 starostou obvodu.
V roce 1994 byli do činžovních domů v Matiční sestěhováni z okolních panelových domů problémoví obyvatelé, většinou to byli Romové. Na soužití s nimi si stěžovali starousedlíci, kteří žádali postavení zdi. Plot odděloval obecní domy pro neplatiče nájmů od starousedlíků. Proti stavbě se vzedmula vlna protestů ze strany ochránců lidských práv, romských organizací, Českou republiku kritizovala také Evropská unie.
Keramický plot vysoký 1,8 metru nakonec stál jen od 13. října do 24. listopadu 1999. Novinářské štáby z celého světa v té době přijížděly do Ústí nad Labem. „Pokud se mě někdo ptá, zda bychom postupovali stejně, říkám, že ano. Protože ti lidé tady trpěli, měli jsme několik petic na porušování nočního klidu, nepořádku. Takže jsme se jim snažili pomoct. Starý rezavý plot jsme vyměnili za takový, který tlumil hluk a nepořádek,“ uvedl Tošovský. „Byla to doba velice hektická. Byli jsme osočováni z xenofobie, rasismu a přitom jsme měli jen zájem pomoci lidem, kteří potřebovali vstát ráno do práce. Naproti nim tehdy bydlelo 140 lidí, kteří do noci slavili, děti pobíhaly na ulici a odpadky se hromadily všude kolem,“ řekl. „Myslím, že mi to (dění okolo Matiční) sebralo pár let života. Ten tlak si nikdo neumí představit,“ uvedl.
Stát tehdy na řešení situace uvolnil městu deset milionů korun. Za část peněz radnice vykoupila tři rodinné domky starousedlíků, nechala zbourat jeden činžák a peníze použila také na úpravy okolí nebo na sociální projekty. Plot byl rozebrán a stal se součástí oplocení zoologické zahrady, část je v ústeckém muzeu.
