Článek
Ornitologové ptáky okroužkovali, což pomůže s identifikací, sledovat budou moci jejich další cestu a místa, kde se uhnízdí. Vyvedení osmi mláďat považují odborníci za úspěch. ČTK o tom dnes informoval Tomáš Rada z koncernu Orlen Unipetrol, který se o hnízda v chemičkách ve spolupráci s organizací Alka Wildlife od roku 2011 stará.
V každém z areálů se vyklubala čtyři mláďata. Budky pro hnízdění jsou vybavené online kamerovým systémem. V letošním roce se návštěvnost stránek, kde bylo možné sokoly sledovat, dostala v období mezi únorem a květnem na více než 100 000 zhlédnutí.
Mláďata okroužkovali ornitologové v polovině května. Po zdolání stometrové výšky komínů zkontrolovali také zdravotní stav mláďat a okolí hnízdní budky. Při kroužkování zjišťovali, jakou potravou sokolí rodiče svá mláďata krmí. Strava sokolů se podle odborníků obvykle skládá zejména ze špačků, holubů, racků chechtavých nebo i dlasků tlustozobých. Jejich vydatný jídelníček tak zahrnuje především nejrůznější menší ptáky, ale také třeba netopýry.
Na mláďata v prvních týdnech života čeká mnoho nástrah. Nejčastější příčinou neúspěšného odchovu je mrazivé a deštivé počasí. Loni jedno z mláďat padlo za oběť útoku cizí sokolí samice. Jiná samice dokonce pozřela svá vlastní vejce. Ornitologové to vysvětlují špatně nastaveným vzorcem chování samice, která navzdory dostatku potravy v okolí hnízda svá vejce po několika dnech inkubace opakovaně pojídá. V obou případech se podle ornitologů jednalo o velmi výjimečnou situaci. Sokolům se jinak na komínech průmyslových závodů daří a počty tohoto vzácného dravce, který je nejrychlejším letcem v ptačí říši, každoročně rostou. Na komínech rafinerií páry dosud odchovaly 49 mláďat.
Mladí dravci se vydají na zkušenou do světa a ve dvou až třech letech života si najdou vlastní teritorium, ve kterém se dokážou uživit a přivést na svět další generaci tohoto ohroženého ptačího druhu. Sokol stěhovavý může žít až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Například samec, který se před třemi lety vylíhnul v Litvínově, vyvedl mladé s německou samicí na komíně teplárny v Trmicích nedaleko Ústí nad Labem. Sokoly odchované na komínech rafinerií lze spatřit nejen v Ústeckém kraji, ale také v sousedním Sasku a Polsku nebo ve Francii.
Z české krajiny sokoli vymizeli v 70. letech minulého století kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Opětovně se začali objevovat na konci 80. let. Na přelomu tisíciletí se v Česku pohybovalo zhruba 20 párů a v současnosti je to několik desítek.
