Článek
Do hnízdní budky ve výšce 130 metrů se sokoli vrátili podeváté. ČTK to dnes řekla mluvčí teplárny Miloslava Kučerová.
Komín komořanské teplárny se pro sokoly stěhovavé stal už tradičním jarním bydlištěm. „Sokoli dokáží na stejném místě hnízdit i 15 let. Občas se dějí i výměny, třeba když se jeden z páru zraní. Běžnější ale je, že zůstávají na jednom místě,“ uvedl ornitolog Václav Beran, který mladé sokoly okroužkoval. Rodiči je pravděpodobně stále stejný pár, nicméně s určitostí to říci nelze, neboť se doposud nepodařilo odečíst kroužky. Ornitolog proto do budky vložil fotopast, která snad umožní zjistit identitu rodičů mláďat.
Na komíně teplárny první budku instalovali v roce 2014. Od té doby se tam vylíhlo 27 mláďat, z toho prokazatelně 17 samiček. „Zajímavé je, že se ornitolog v letech 2018 a 2020 nedostal včas k okroužkování mladých, avšak díky tomu, že vždy jednomu opeřenci došly síly k návratu do hnízda při nácviku létání, byli odchyceni a následně okroužkování. Vždy šlo o samečky,“ uvedla Kučerová. V roce 2021 jeden sameček uhynul. Pravděpodobně nezvládl své první lety kvůli silnému větru.
Nedávno se vylíhla dvě mláďata sokola stěhovavého také v litvínovské chemičce. Pohled do sokolí budky přenáší Orlen Unipetrol živě pomocí on-line kamery.
V České republice se vyskytuje podle odborníků 130 párů sokolů stěhovavých. Z české krajiny sokol v minulém století podle Berana vymizel kvůli nadměrnému používání pesticidů v zemědělství. Dnes kromě skal vyhledávají průmyslové areály, které jim svými vysokými komíny poskytují dobrý rozhled, klid a dostatek potravy. „Ačkoli má sokol druhové jméno stěhovavý, většinu staveb dospělí sokoli příliš neopouští a zdržují se zde po celý rok,“ uvedl ornitolog.
Hnízdění sokolů začíná obvykle na přelomu února a března. Samička zpravidla snáší jedno až čtyři vejce, na kterých sedí zhruba 30 dní, než se vylíhnou mláďata.
