Článek
Loňský rok byl dalším, ve kterém byl demografický vývoj poznamenán pandemií covid-19, a tak po letech nárůstu naděje dožití zaznamenali v loňském roce statistici opakovaný pokles tohoto ukazatele.
Naděje dožití, neboli střední délka života, udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku. Vypočítává se z úmrtnostních tabulek a lze ji určit pro jakýkoli věk. Nejčastěji se tento ukazatel využívá ve formě naděje dožití (střední délky života) při narození, tedy kolika roků se dožije člověk právě narozený. „Meziročně poklesla v našem kraji naděje dožití při narození u mužů o 1,23 na hodnotu 72,70 roku a u žen o 0,90 na hodnotu 78,98 roku,“ uvedli statistici.
Muži mají dlouhodobě nejvyšší naději dožití v Praze, za období 2020–2021 zde činila u právě narozeného chlapce 77,09 let. Nejnižší naději dožití u mužů vykazuje dlouhodobě Ústecký kraj, vyjma období 2019–2020, kdy byla nejnižší hodnota zjištěna v Moravskoslezském kraji.
V hlavním městě mají nejvyšší naději dožití také ženy, a to 82,35 let. Ústecký kraj vykazoval v případě žen dlouhodobě také nejnižší hodnoty, v uplynulém období 2020–2021 byla nejnižší naděje dožití žen při narození v Karlovarském kraji, a to 78,83 roku.
Naděje dožití žen je vyšší než naděje dožití mužů. Tato skutečnost je dána biologickými odlišnostmi v úmrtnostních poměrech mezi muži a ženami. Rozdíl mezi nadějí dožití žen a mužů při narození byl v období let 2020–2021 z celorepublikového pohledu 6,42 roku. V Ústeckém kraji rozdíl činil 6,28 roku. „Z dlouhodobého pohledu rozdíl mezi pohlavími jak v našem kraji, tak i v celé ČR převážně klesal,“ uvedli statistici.
