Článek
Nejproblematičtější oblastí zůstává Šluknovský výběžek. ČTK to řekla mluvčí Eva Jouklová.
„Kde to bude možné, upřednostníme přirozenou obnovu ze semen a plodů stojících stromů včetně využití přípravných dřevin,“ nastínila plány podniku Jouklová. Kalamita v regionu pokračuje, ale i vlivem příznivého počasí s dostatkem srážek nemá podle mluvčí takovou intenzitu jako v předchozích letech.
K zásadním investicím Lesů ČR v letošním roce patří vybudování provozovny na zpracování zvěřiny a výrobu masných výrobků na Klínech za 13 milionů korun. Ročně by pak měla provozovna zpracovat až sto tun masa z vlastních honiteb. „Půjde o první zařízení tohoto druhu v rámci Lesů ČR v rámci našeho programu Z lesa na stůl,“ doplnila mluvčí. V ostrém provozu bude zřejmě od srpna příštího roku, kdy začíná lovecká sezona.
Na příští rok plánují Lesy ČR pokračovat v pracích na Bobří soutěsce na Litvínovsku, která je zatím přístupná jen zčásti. Dokončené jsou tři nové lávky, jimiž se výletníci dostanou k altánu a vodopádu. „V příštím roce plánujeme těžbu rizikových stromů, osazení dalších tří lávek, instalaci dřevěných tabulí lesního inventáře a úplné zpřístupnění soutěsky,“ řekla Jouklová. V okolí národních parků Saské a České Švýcarsko by pak do budoucna mohly vzniknout trasy pro horská kola. Záměr se týká 14 kilometrů čtverečních mezi městy Dolní Poustevna, Sebnitz a Neustadt, která jsou spolu se Saskými státními lesy a Lesy České republiky partnery projektu. Na rok 2023 pak podnik pro Ústecký kraj vyčlenil 70 milionů korun na obnovu lesních cest a opravu majetku.
Státní podnik se podílí i na přípravě běžkařských tras. „Spolu s provozovateli zimních středisek a obecně prospěšných společností zajišťujících úpravu stop koordinujeme přípravu blížící se sezony,“ sdělila mluvčí s tím, že například na trase Nová Huť – Šébr letos na tamějším mokřadu vzniknou haťové podklady z větví, po nichž bude možné bezpečně po celou sezonu běžkovat.
Lesy ČR dlouhodobě kritizuje ekologická organizace Greenpeace za těžbu v krušnohorských bučinách. Organizace dlouhodobě požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem. Místní bučiny byly zařazeny do sítě Natura 2000 jako součást evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny zároveň tuto lokalitu eviduje jako území vhodné pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti, kterou v minulosti podpořili i někteří představitelé Ústeckého kraje.