Článek
Další veřejná sbírka s prodejem schodů bude vyhlášena zhruba za dva roky, až vyjde v platnost změna územního plánu a bude vydáno závazné stanovisko. Novinářům to dnes řekla Kateřina Valešová, ředitelka Ústecké komunitní nadace, jež za ideou zpřístupnění věže stojí.
Nadace požádala o změnu územního plánu města v roce 2018. Schválena byla zhruba před měsícem. „Dozvěděli jsme se, že minimálně rok až dva poběží celý legislativní proces, který se k územnímu plánu vztahuje,“ uvedla Valešová. Mezitím bude muset nadace přepracovat rozpočet na zpřístupnění památky, protože se zvedly cen stavebnin i dalších souvisejících položek. Původně měla přístavba stát okolo 12 až 15 milionů korun, ředitelka míní, že se její cena může vyšplhat ke 25 milionům. Zatím se na pokrytí nákladů spojených s přípravou projektu přístavby vybralo téměř 1,2 milionu korun.
Schod, který ponese jméno majitele, si do konce roku mohou lidé zakoupit za 25.000 korun, získají tak certifikát s podpisem architekta Martina Rajniše a jeho publikaci. Se spuštěním konečné sbírky, která bude věnována na samotnou rekonstrukci, se cena za schod možná změní. „Nedokážu v tuto chvíli garantovat, že cena zůstane stejná,“ doplnila Valešová. V další sbírce bude zhruba 150 schodů, přispět mohou do sbírky lidé i nižší částkou. Stavbu kromě vybraných darů pokryje i případná dotace.
Řešení provozu konstrukce je podle historika Martina Krska z ústeckého muzea složitější než vnější přístavba. „Byla překvapivě menší výzvou, než vyřešení vnitřní komunikace uvnitř věže, kde bylo nutné maximálně respektovat původní konstrukce z konce 19. století a zároveň vyhovět bezpečnostním protipožárním pravidlům tak, aby provoz ve věži byl pro návštěvníka bezpečný,“ řekl.
Ústecké muzeum bude mít provoz ve věži na starosti. Uvnitř chce vytvořit expozici, která se bude věnovat její historii, tedy i bombardování v roce 1945, které ji vychýlilo od vertikály o více než dva metry. Od té doby je veřejnosti věž nepřístupná. Po zásahu leteckou pumou se naklonila a praskla. Původní vstup do věže byl zbořen a šikmá věž se stala jedním ze symbolů severočeského města. O její znovuotevření veřejnosti usiluje Ústecká komunitní nadace od roku 2015. Ve věži je třeba unikátní byt zvoníka, kterých se dochovalo ve světě velmi málo.
Při bombardování spadla původní schodišťová přístavba, kterou se na věž chodilo, a nebyla již obnovena. Dnes je možné se na věž dostat jen krkolomnou cestou přes podkroví chrámové lodě. Přestavbu věže navrhl v roce 1899 architekt Josef Mocker, autor přestavby Karlštejna. Po bombardování staticky zajišťoval stavbu konstruktér Bedřich Hacar, který například navrhl dostavbu poškozeného kláštera v pražských Emauzích.
Do věže kostela Nanebevzetí Panny Marie se má po opravě vcházet přístavbou navrženou architektonickou dílnou Martina Rajniše. Podle předpokladů Valešové by se tak mělo stát zhruba za čtyři až pět let.
