Článek
„Klec má tak koniklec chránit,“ řekl Václav Beran z muzea, které vyzývá veřejnost k pátrání po konikleci lučním.
V Českém středohoří je několik desítek míst, kde se rostlina vyskytuje, výrazně jich ale podle odborníků ubývá. Prostor konikleci berou trnky a keře, ale největším problémem skalních stepí je přemnožená zvěř. „Daňci a mufloni velmi intenzivně spásají skalní stepi, degradují je, způsobují erozi půdy, okusují všechny rostliny. Loni ze všech vykvetl pouze jeden koniklec, protože byl schován pod trnkou,“ uvedl Beran. Přírodovědci proto vytvořili z již použitého pletiva speciální klece, kterým rostliny zakrývají.
Kde se vůbec koniklec nachází, by mohli pomoci zjistit dobrovolníci. „Koniklec je nepřehlédnutelný, zvlášť od března do května, kdy kvete. Květy visí dolů, čili jsou poniklé, odtud jméno poniklec, což je v češtině zkomoleno na koniklec. Květy mají nejčastěji tmavě až černě fialovou barvu a celá rostlina je pokryta bělavým ochlupením. Vydat se za ním musíme na osluněné suché stráně a skalní stepi,“ uvedla přírodovědkyně Ladislava Filipová, která věří, že se lidé podělí s muzeem o výsledky svého pozorování v terénu.
Mapování konikleců je součástí aktuálního projektu Poklad na stříbrném Labi, který se věnuje i skalním stepím, jejichž stav je nyní podle Filipové skutečně žalostný. Projekt finančně podpořily takzvané norské fondy. Výsledkem výzvy bude i konkrétní pomoc rostlině, jako je právě vyřezávání náletových dřevin či ochrana pomocí klecí.
