Článek
Peníze by využili na opravy stavby z roku 1333 i zútulnění prostoru pro návštěvníky. Turisté zatím klášter v sousedství centra města spíše míjejí, zatímco na nedalekou rotundu na Řípu jich míří tisíce. Obě památky spravuje římskokatolická církev. Vláda minulý týden schválila zařazení kláštera a dalších sedmi historických objektů v Česku na seznam, národními kulturními památkami se stanou příští rok.
Roudnice patřila pražskému biskupství, sloužila jako venkovské sídlo. Biskup Jan z Dražic tu založil klášter pro řád augustiniánů - kanovníků. „Klášter byl ve středověku kulturním centrem regionu. Kanovníci byli vzdělaní a velmi aktivní lidé. Psali knihy, vyučovali na univerzitě a kryli záda biskupovi,“ řekl ČTK kastelán Tomáš Buryška. Před husity se augustiniánům podařilo přestěhovat celou knihovnu. „Kniha, ručně psaná na vydělané kůži zlatým písmem, byla tehdy skutečným majetkem. Z celé knihovny nám tu zbyl ale jen nápis na stěně, rukopisy z kláštera jsou dnes rozptýleny v různých archivech,“ uvedl Buryška.
Zachránit se podařilo také čtyři gotická výtvarná díla, která vystavuje Národní galerie. V kostele, jenž byl přestavěn v první polovině 18. století ve stylu barokní gotiky podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky, si lze prohlédnout kopie. Z někdejšího bydlení pro kanovníky se stala fara. „Kdybych měl vypíchnout jedinou věc, proč přijít sem, tak je to nástěnná malba v ambitu, která zůstala z původní výmalby. Je to údajně nejstarší zachovaná varianta stromu života severně od Alp,“ zdůraznil průvodce. Krista na stromě a pompézní kompozici okolo rozeznají však podle něj často jen oči odborníků. „Laici tu vidí jen fleky na zdi,“ posteskl si.
Ke klášteru patří zahrada, která je už jen torzem bývalého majetku augustiniánů. Jak se město rozšiřovalo, prodávala mu církev postupně pozemky. Dnes se na zahradě pasou ovce mezi lavicemi v kopečku. „V létě je tu divadelní festival, konají se různá setkání. Důstojné zázemí venku by byla jednou z prvních věcí, na kterou bychom peníze z dotací rádi využili,“ uvedl Buryška. Generální oprava celého kláštera, uvnitř kterého se skrývá i jezírko s vodou, by stála stovky milionů korun. Investovat je potřeba do odvlhčení, střech, stěn, ambitu i kostela.
Na prohlídku kláštera zatím přicházejí podle Buryšky hlavně lidé, kteří už o jeho kulturní hodnotě vědí. Otevřeno je v sezoně od dubna do října, v zimě stačí zavolat kastelánovi, který je ochotný provést nadšence téměř kdykoliv. Turistický provoz si mohou v klášteře dovolit díky tomu, že spravují i rotundu sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu, kam míří davy. „Během dvou covidových sezon to tam byl opravdu masakr, teď čekáme nával na svátky, kdy rotundu vždy vánočně vyzdobíme. Klášter je trochu schovaný, ani z náměstí vidět není. Ale třeba cyklisté, kteří jedou podél Labe, do kostela nakukují. Počkat na prohlídku, která je každou hodinu, se už ale každému nechce,“ řekl Buryška. Plány na turistický rozvoj má roudnická farnost připravené, vedle peněz podle Buryšky už chybí jen schopní průvodci. „A to je velký problém všech památek,“ dodal kastelán.
