Článek
V pátek půjde o akci pro uzavřenou společnost, sobota a neděle už bude patřit veřejnosti. Kvůli oslavám se prostory divadla částečně upravovaly. „V sobotu máme připravený, řekněme pro divadlo netradiční, program, a to hudební skupinu Inflagranti. Myslím si, že tím stylem, jakým ony vystupují, budou úžasným startem oslav, protože to je velmi atypický styl kultury,“ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Michaela Mokrá. Neděle bude patřit dětem, odpoledne jsou pro ně připraveny Krkonošské pohádky. „Potom následující úterý už bude divadelní scéna, na které jsou návštěvníci u nás tradičně zvyklí, a je to krásná komedie Zamilovaný sukničkář,“ doplnila ředitelka.
Program na letošní rok je podle manažerky divadla Kateřiny Baudyšové připraven tak, aby si v něm našel každý to, co se mu líbí. Na scéně se tak objeví komedie i drama. Březen bude patřit šansonu, přijede Světlana Nálepková s představením Edith Piaf - Milovat k smrti. V dubnu se mohou návštěvníci těšit na Elišku Balzerovou ve hře Můj báječný rozvod a v květnu na představení se Simonou Stašovou.
„Jako horká novinka je naše letní scéna, kterou plánujeme na nádvoří divadla. Postaví se hlediště a bude se hrát pod širým nebem,“ doplnila Baudyšová. Oslavy vyvrcholí v prosinci, protože divadlo bylo otevřeno 18. prosince 1822. „Chceme, aby závěr byl opravdu gros celých oslav,“ řekla Mokrá s tím, že program bude ještě upřesněn.
Divadlo citelně zasáhla pandemie koronaviru. Nyní mohou přijít jen ti diváci, kteří covid-19 prodělali nebo jsou očkovaní. Opatření se podle ředitelky výrazně promítlo do návštěvnosti, která je teď zhruba poloviční. „Vždy bylo zvykem, že bylo naše divadlo vyprodané,“ uvedla Mokrá. Finančně je divadlo jako příspěvková organizace města zajištěno, pomáhají mu i kompenzace, nejde však o dlouhodobě ekonomicky udržitelnou situaci. Ředitelka však podotkla, že je tato doba pro zaměstnance instituce i vystupující náročná hlavně psychicky.
Kvůli oslavám se divadlo ukáže návštěvníkům v novém kabátě. Upravené je hlediště, kde se mohou příchozí procházet po novém koberci a také usednout do nových, pohodlnějších sedadel. Rekonstrukcí prošla také kavárna, která je podle ředitelky otevřená před vystoupením, během něj i po něm.
Litoměřice zaujímaly významné místo na kulturním poli už před staletími, a to i díky tomu, že leží na pomyslné přímce mezi Drážďany a Prahou. Litoměřice tak byly místem, kde se mísil německý a český kulturní vliv. Budova divadla K. H. Máchy je dílem architekta Josefa Gaubeho. Za druhé světové války utrpěla budova leteckým náletem. I přes dílčí opravy se muselo divadlo roku 1969 z důvodu havarijního stavu zavřít. Rekonstrukce začala až v roce 1989 a divadlo se opět otevřelo na den přesně po 169 letech od založení, 18. prosince 1991.
