Článek
Elektrárna je mimo provoz od konce června 2020. V místě by mohla být například továrna na výrobu baterií do aut.
Ve vnitřních prostorech elektrárny se již demontují technologie jako pásové dopravníky. Dělníci odstraňují opláštění budov, upravují oplocení a přístup do areálu, který těsně sousedí s funkční elektrárnou Prunéřov II. Použitelné části materiálu poslouží jako náhradní díly. Nepotřebné kovové části skončí jako druhotná surovina ve šrotu. Něco bude využito k zasypání podzemních prostor, tedy jímek, šachet a kanálů, jimiž vedly kabeláže, napájecí potrubí a podobně. Ostatní odpady budou podle mluvčího ekologicky zlikvidovány.
„Naší výhodou je, že ať už šrot, tak i vše ostatní můžeme dopravovat mimo jiné i s využitím vlečky a po napojení se na klasickou železniční trať prakticky kamkoliv, a tím i trochu odlehčit již tak přetížené automobilové dopravě,“ uvedl Jiří Hampl, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov.
Elektrárna Prunéřov I vyráběla teplo pro Klášterec nad Ohří a v případě odstávky sousední elektrárny i pro Chomutov a Jirkov. Bude proto podle Schneppa nutné vytyčit část nové trasy pro horkovod z Elektrárny Prunéřov II do Klášterce, respektive přestěhovat horkovod blíže k silnici I/13. To samé se týká přeložky části potrubí čerpací stanice surové vody. „Obě elektrárny tvořily dlouhá léta jeden výrobní celek a spoustu věcí tak měly společných. Nyní řešíme, jak je od sebe oddělit. Týká se to například i čerpací stanice nafty a pochopitelně i komunikací mezi nimi. Řešíme třeba i náhradní trasy pro průjezd hasičů po osamostatnění a oplocení areálu,“ uvedl Hampl.
Po demolici chladicích věží na řadu přijdou další objekty. Výjimky mohou nastat u administrativních budov, sociálních zařízení a šaten. Tyto stavby mohou být případně dál využity v návaznosti na rozhodnutí budoucích investorů či přímo společnosti ČEZ, zda se pro ně najde odpovídající uplatnění.
Provoz elektrárny byl po třiapadesáti letech existence ukončen 30. června 2020. Za dobu provozu vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice. Spotřebovala více než 138,5 milionu tun paliva. Během modernizace a ekologizace ve druhé polovině 90. let minulého století byl její výkon 660 MW snížen po odstavení dvou výrobních bloků na celkový výkon 440 MW.
Skupina ČEZ počítá s přípravou projektu továrny na výrobu baterií do elektroaut, tzv. gigafactory, na místě elektrárny Prunéřov I. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani nedávno řekl, že ČEZ jedná s dodavateli technologií na výrobu baterií, kteří mají nadále zájem o prunéřovskou lokalitu.
