Článek
Jejím cílem je zviditelnit Benešov na turistické mapě a dlouhodobým plánem otevřít pro veřejnost Konojedský dům, což je poslední ze sedmi objektů areálu, který se řadí mezi nejvýznamnější dochované památky České republiky z období tzv. saské renesance.
„Benešov je vnímán stále jako průjezdové město. Chceme nabídnout program, který lidi k nám přivede. Více se zaměřit na dětské návštěvníky a speciální prohlídky dělat i pro odbornou veřejnost,“ řekla kastelánka, která na zámku pracuje od roku 2003. Před koronavirovou epidemií zámek navštívilo v průměru 20 tisíc lidí ročně, loni jich byla zhruba polovina. Letošní sezona začala už bez protiepidemických omezení 1. dubna.
Hned na začátek prázdnin zařadil zámek prohlídky s princeznou a noční prohlídky, které jsou podle Křížkové velmi oblíbené. „To se všichni zaměstnanci obléknou do kostýmů a ukazujeme, jak žila šlechta v 16. století, obvykle je to velká legrace,“ řekla Křížková. Čeští hosté převažují, z cizinců jsou nejčastějšími návštěvníky Němci.
Jeden prohlídkový okruh zavede turisty do Horní zámku, druhý do Dolního zámku, oba spojuje míšeňský šlechtický rod Salhausenů. K Dolnímu zámku bylo později přistaveno Volfovo křídlo, nechybí hospodářská budova. Následoval Konojedský dům, který je nyní prázdný, Balamský dům, v němž jsou kanceláře. Jako poslední vznikl na konci 19. století Černínský zámeček, kde jsou byty zaměstnanců. Všechny objekty mají opravené střechy.
V Konojedském zámečku se vstupním mázhausem a zachovanou klenbou jsou patrné stopy po archeologickém průzkumu. Ten mimo jiné odhalil pozůstatky původního domu, který na místě stál ve 14. století. „Zpracován je stavebně-historický průzkum i projekt, teď už jsou potřeba jen peníze na realizaci,“ uvedla kastelánka. V přízemí by mohla vzniknout kavárna. „Takové zázemí pro návštěvníky, přestože jsme velký komplex, nám zcela chybí. Je tu navíc nádvoří, které chceme také upravit, aby návštěvníci zůstali trochu déle než jen na prohlídku,“ řekla Křížková. První patro by podle ní mohlo sloužit jako expozice věnovaná historii města a tkalcovství, jemuž se věnovali poslední majitelé.
Kdy by se mohli do Konojedského zámku, který postavili Salhausenové pro nemajetné členy rodu a vdovy, podívat návštěvníci, zatím není jasné. Šetření se dotýká i Národního památkového ústavu, pod který zámecký komplex v Benešově nad Ploučnicí patří. „I u nás se zvýšilo vstupné a snažíme se hledat úspory, ať je to třeba vyměněním žárovek či omezeným využíváním vodotrysku,“ podotkla Křížková, která připravuje už nyní se svými zaměstnanci program na tradiční Hradozámeckou noc a rozloučení s prázdninami pro děti.
