Článek
Místo bylo vyhledáváno pravěkými kulturami již od počátku doby kamenné. Informovalo o tom na svém webu Muzeum města Ústí nad Labem.
Podle odborníků se ukazuje, že lidé v pravěku zde také pohřbívali. Ojedinělé kostrové hroby pocházejí z období konce doby kamenné (kolem roku 2500 př. n. l.). Z o něco mladšího období, z doby bronzové (přibližně kolem roku 1000 př. n. l.), jsou zde pozorovatelné stopy života také v podobě pohřebiště se žárovými lidskými pohřby, uvedlo muzeum.
Nadrcené kostrové ostatky spolu s popelem podle archeologa Aleše Káčerika tehdejší obyvatelé uložili do prostých keramických nádob, zpravidla bez dalších doprovodných nálezů. Na nalezišti jsou k vidění také pozůstatky po stavbách chat z doby laténské (zhruba kolem roku 300 př. n. l.), kdy na území Čech žili Keltové. Dosud nejvýznamnějším objevem jsou podle archeologa v terénu poměrně málo nápadné jamky mezi kameny, které představují pohřby lidských těl, které prošly rovněž kremací a které jsou datované do starší doby římské (roku 0-50 n. l.).
Naleziště budou odborníci zkoumat celé léto, řekla dnes ČTK vedoucí archeologického oddělení ústeckého muzea Eliška Wiesnerová. Na otevřeném prostranství se musí vypořádat tento týden mimo jiné s vysokými teplotami.
