Článek
Nejčastěji lidé přinášejí ježka západního, loni jich bylo 336, nejvíce z Kolína. Se zraněním zde skončil ale třeba i muflon.
Nejvíce donesených zvířat se srazí s automobily, ptáci pak s prosklenými plochami nebo elektrickým vedením, koncem prosince přibývají úrazy zvířat vyplašených ze zábavní pyrotechniky. Stanice se nestará pouze o ta zraněná. „Přijímáme také mláďata, která se o sebe nedokážou postarat, třeba proto, že se narodila později, než je pro jejich druh obvyklé, a nedokážou si sama sehnat potravu, to je právě častý případ ježka,“ řekla mluvčí organizace Marta Bryndová.
Mláďata představují téměř 40 procent všech zvířat donesených do stanice, přes 30 procent jsou zvířata zraněná, zbytek odchycená, otrávená či po infekci. Vedle ježka západního, kterých loni přijali na stanici 336, nosí lidé nejvíce netopýry, poštolky, ježky východní, kosy, veverky a holuby. Téměř 65 procent zvířat záchranáři vypustili zpět do přírody, čtvrtina uhynula nebo se musela utratit, 200 zvířat se ke konci roku stále léčilo a osm dostalo nového majitele.
Záchranu zvířat v Česku zajišťuje od roku 1997 Národní síť záchranných stanic, která prostřednictvím 35 členských stanic pokrývá celou ČR. Ve Středočeském kraji jich aktuálně funguje pět: Huslík, Vlašim, Hrachov, Velký Chlumec a Kladno. Zbudování stanice v Huslíku s kapacitou 1000 zvířat stálo v roce 2015 přes 42 milionů korun. Na provoz dnes přispívají téměř z poloviny dary veřejnosti a firem, kolem 30 procent poskytuje ministerstvo životního prostředí z programu péče o krajinu a Středočeský kraj. Zbytek rozpočtu, který ročně vychází na 4,5 milionu korun, musí stanice pokrýt příjmy z vlastní činnosti.
Záchranná stanice vznikla v roce 1984 v Pátku na Poděbradsku. Z původních provizorních prostor v rodinném domě zakladatele stanice Luboše Vaňka se v roce 2005 přestěhovala do Klicperovy hájenky na Huslíku u Poděbrad. Pracovníci stanice přijímají zvířata sedm dní v týdnu. Součástí aktivit je i ekocentrum, které se věnuje vzdělávacím aktivitám, a veřejnosti přístupná expozice.
