Článek
Výstava připomíná vzájemnou pomoc a oporu, kterou si Čapkovi přátelé poskytovali v době krizí postihujících českou společnost od 30. do 70. let minulého století. Expozice, vyprávějící také o nelehkém zabydlování bývalých pátečníků v Americe, bude přístupná nejméně do poloviny září.
V době, kdy začali pracovníci památníku výstavu připravovat, ještě netušili, jak bude její téma vzhledem k nynějším událostem na Ukrajině aktuální. Podle ředitele památníku Zdeňka Vacka je na výstavě paralel se současným děním spousta. Poukázal třeba na článek novinářky Eriky Mannové, v němž popisuje, jak byla na Strži tři dny po Mnichovské dohodě a nabízela Čapkovi odjezd do Ameriky. Čapek podle Vacka zaujal podobný postoj, jako má nyní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když nabídku na odvoz odmítl a vyzval ke shánění ekonomické pomoci a rekrutů, aby Československo nebylo zapomenuto. „Podobných věcí je na té výstavě celá řada,“ řekl Vacek.
Expozici tvoří 11 panelů, které doplňuje šest vitrín s předměty dosud většinou nevystavovanými. Návštěvníci si mohou prohlédnout fotografie a korespondenci, například dopisy Josefa Čapka a Ferdinanda Peroutky z koncentračních táborů. Dvacet Peroutkových dopisů manželce památníku půjčil soukromý sběratel, podle Vacka jde o unikát, protože je dosud badatelé neznali a nejsou nikde popsány.
Ze soukromé sbírky pochází také hollywoodský dotazník herce Hugo Haase, který se v Americe rozesílal na přelomu 40. a 50. let a v němž Haas popisuje svou divadelní kariéru. „Narazil jsem na to, že úplně stejný dotazník, ovšem vyplněný hercem Jamesem Deanem, byl loni v Americe vydražen,“ dodal Vacek. Součástí výstavy jsou také Peroutkovy šachy, které rád hrával s přáteli, nebo originální číslo deníku The New York Times z prosince 1938 s rozsáhlým nekrologem, který vyšel po Čapkově smrti.
K nejtěžším chvílím Čapkových přátel patřila Mnichovská dohoda, umírání spisovatele v prosinci 1938, nacistická okupace i vynucená emigrace osobností židovského původu, jež měly k Čapkovi blízko. K nejznámějším se řadili Haas či lékař a mecenáš umění Karel Steinbach, kteří se rozhodli pro odchod do Spojených států. Peroutka se ujal řízení československého vysílání Rádia Svobodná Evropa, Steinbach se stal úspěšným ženským lékařem v americké armádě. Čapkův nakladatel Julius Fürth působil ve vedení Svobodné Evropy a v exilových organizacích, Haas natočil v Americe desítky filmů, tucet jich sám produkoval a režíroval.
Památník pro návštěvníky přichystal ještě jednu novinku, takzvané Sběratelské perličky na Strži. Každý měsíc chce prezentovat jeden zajímavý předmět, jehož příběh dokládá přátelství osobností kolem Čapka. Půjde nejen o rarity ze sbírky památníku a dalších institucí, ale také o málo vídané artefakty ze soukromých fondů. V září pak na aktuální výstavu naváže expozice Úspěch se neodpouští o nepřátelích Karla Čapka od slavných osobností po anonymy.
