Článek
Pro jeho výrobu se používá energie z obnovitelných zdrojů, v tomto případě bude zdrojem elektřiny vodní elektrárna ve Vraném nad Vltavou. Vyplývá to z memoranda o spolupráci na projektu, které dnes na středočeském krajském úřadě v Praze podepsali zástupci hejtmanství, organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje, společnosti ČEZ a dopravní firmy Martin Uher bus.
Zavedení vodíkových autobusů bude stát kolem 240 milionů korun, většinu nákladů mají pokrýt evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu a programu ITI pro rozvoj metropolitní oblasti. Roční spotřeba vodíku se předpokládá na 45 tun. Pro jeho výrobu vybuduje ČEZ plnicí stanici, elektrolyzér o příkonu 400 kilowattů a dvojici zásobníků na vodík o objemu 190 metrů krychlových. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani uvedl, že půjde o první plnicí stanici na stoprocentně zelený vodík v Česku.
Hejtmanka Petra Pecková (STAN) připomněla, že v regionu jezdí již elektrobusy, a to například v Kutné Hoře nebo v Kladně, a v plánu je další rozšiřování. „Při zvyšování podílů nízkoemisních a bezemisních vozidel ve veřejné dopravě je proto vodík určitě jednou z perspektivních cest,“ dodala.
Zvyšování podílu bezemisních vozidel ve veřejné dopravě nařizuje směrnice EU, přičemž v autobusové dopravě se za bezemisní považují elektrobusy, vodíkové autobusy a trolejbusy. Vodíková strategie EU počítá s výrobou 10 milionů tun ročně v roce 2030. Předpokládá se, že hlavní uplatnění obnovitelného vodíku bude v těžko elektrifikovatelných úsecích průmyslu, jako je například průmysl chemický, a také v nákladní a dálkové a regionální hromadné dopravě.
Vodíkový pohon je však oproti dieselům výrazně dražší, respektive vyšší je pořizovací cena autobusů. Autobus s konvenčním vznětovým agregátem vyjde zhruba na pět milionů korun, model s vodíkovým pohonem na čtyřnásobek. Nevýhodou je i výstavba plniček a nedostatek dodavatelů vodíku. Na druhé straně je výhodou rychlé doplňování paliva, vysoký dojezd, nízká hlučnost a vysoká životnost palivových článků.
