Článek
Roky neupravovaný územní plán například umožnil v jedné části města výstavbu desítek rodinných domů bez zajištění dostatečné infrastruktury. „Například v lokalitě za zámkem, kde během deseti let vyrostlo zhruba 300 domů. Bohužel bez jakékoliv občanské vybavenosti a kvalitního dopravního napojení. Tomu se musíme do budoucna vyhnout a tuto situaci napravit,“ uvedl místostarosta Jan Mareš (Žijeme pro Hradiště). Pozemky v okolí rodinných domů už mají podle nového dokumentu charakter občanské vybavenosti, mohou se zde tedy stavět školy, objekty pro sociální a zdravotní služby nebo kulturu.
Nový územní plán Mnichova Hradiště zohledňuje podle Mareše většinu problematických oblastí z posledních let. „Na začátku, v období po velké recesi v letech 2009 a 2010, to byl požadavek na dostatek rozvojových ploch pro zajištění zaměstnanosti. V dalších letech se pak přesunulo těžiště zájmu směrem k zachování zeleně, zvyšování prostupnosti krajiny, prohlubování systémů ekonomické stability a k pozvolnému, trvale udržitelnému komplexnímu rozvoji města,“ uvedl.
Největší plochou pro další bydlení zůstává takzvané jihozápadní město, což je pole mezi obchvatem města a domy. S menšími plochami pro novou výstavbu se počítá i v dalších částech města.
O pozemky v Mnichově Hradišti s téměř 9000 obyvateli usilovaly v posledních letech také společnosti s velkými průmyslovými a logistickými záměry, které zástupci města odmítli. „Znamenala by pro nás obrovské zatížení dopravou a hlavně by neodpovídala současným socioekonomickým požadavkům města,“ uvedl Mareš. Město dává v novém plánu přednost menším záměrům.