Článek
Každý rok odborníci lokalitu výskytu vyfotografují a následně snímky vyhodnotí pomocí speciálního počítačového programu. Tím se objasní přírůstek či úbytek populací. „V lokalitách budou umístěna také klimatická čidla, která zaznamenají teplotu a vlhkost,“ informoval Martin Třešňák z Českého svazu ochránců přírody.
Dutohlávka se v Brdech vyskytuje na suťových polích v pěti oblastech. Lépe se jí ale daří například na Šumavě. Odborníci budou výsledky měření porovnávat se záznamy z obdobného sledování dutohlávek na Šumavě. Bude tak možné porovnat optimální podmínky s těmi hraničními a získat údaje pro případnou záchranu lišejníků.
Dutohlávka horská aktuálně roste zhruba ve 20 lokalitách v Česku. Na 80 až 90 procentech svých nalezišť již vymizela. V době ledové zřejmě patřila k nejhojnějším druhům lišejníků na českém území, s postupným oteplováním začala podle přírodovědců ve střední Evropě ubývat.
Ve Skandinávii tvoří dutohlávka významnou součást potravy polárních sobů. Lidé ji také často využívají k dekorativním účelům, kdy její stélky zdobí například věnce. Pro biology je významným modelovým lišejníkem, který odhaluje historii krajiny.
