Článek
Města investují do opravy vlastního bytového fondu. Loni sice v regionu ubylo dokončených bytů, těch zahájených ale meziročně přibylo. O pronájem kladenských městských bytů, kterých je přibližně 2000, je podle mluvčího Víta Herala z dlouhodobého hlediska vůbec velký zájem. „Zejména v současné době, kdy se zvyšují nároky bankovních společností na přiznání hypoték a jejich stále se zvyšující úroky, tak zájem o městské byty narůstá,“ popsal Heral.
Podle něj Kladno řeší bytovou problematiku všemi možnými nástroji. Týká se to jak sociálně slabších obyvatel, rodin s dětmi, tak i seniorů. V pravidlech pro pronájem bytů zvýhodňují koeficienty právě například seniory či rodiny a samoživitele s malými dětmi.
Město také nedávno zahájilo reorganizaci městské policie. Jedním z důvodů je i větší prevence kriminality, protože po loňském zrušení takzvaných bezdoplatkových zón, o kterém rozhodl Ústavní soud, vnímal kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) jako krok zpátky a hrozbu růstu kriminality.
Zájem developerů o výstavbu na Kladně je podle mluvčího obecně dlouhodobě vysoký a dá se říci, že se postupně zvyšuje. Nyní jsou v kladně rozpracované developerské projekty například v Zádušní ulici či ulici Dr. Vrbenského, v centru města, další projekty jsou například v částech Dubí, Kročehlavy a také u hlavního kladenského vlakového nádraží.
Příbram v minulosti kvůli situaci v okolí ubytoven uvažovala o zavedení bezdoplatkových zón, tato možnost ale padla, a město proto alespoň zavedlo takzvaná „měkká opatření“. Posílilo policejní dohled a pokračuje v sociální práci. Město má nyní 599 bytů v několika kategoriích, před čtyřmi roky byla situace podobná, tehdy mělo město 604 bytů. „Oproti konci roku 2018 jde o pohyb v řádech jednotek, kdy jde například o převedení bytové jednotky pod příspěvkovou organizaci, rekolaudaci účelu bytu nebo jeho výpůjčku neziskové organizaci jako nácvikový byt,“ řekla ČTK mluvčí radnice Eva Švehlová.
Lepší cestou než stavět obecní byty je podle radnice vykupování dosavadních komerčních bytů, případně aktivní spolupráce s developery. Přesto se město podle Švehlové nebrání ani vlastní výstavbě bytů. Připomněla, že Příbram měla kdysi 10 tisíc bytů a většinu radnice prodala v privatizaci. „Kdybychom nyní těmito byty disponovali, byla by bytová politika zcela o něčem jiném,“ tlumočila mluvčí názor současného vedení města.
Kutná Hora má kolem 500 bytů, z toho 56 sociálních. Kolem šesti desítek sociálních bytů je podle vedení města dostatečný počet, i když by ještě potřebovalo sociální byty pro seniory a pro mladé lidi. „Máme spoustu bytových domů prázdných, projektujeme jejich opravy,“ řekla místostarostka Silvia Doušová (STAN Šance pro Kutnou Horu). Městu se podle ní ozývá plno mladých lidí, kteří nemají na vlastní bydlení a uvítali by startovací byty. Radnice by se tím podle ní měla zabývat.
Středočeské obce mohou žádat kraj o dotace na budování obecních bytů z nebytových prostor, které jsou v jejich vlastnictví. Vyhlášení nového programu na podporu obecního bydlení nedávno schválili krajští zastupitelé. Kutná Hora by se ale podle Doušové touto cestou vydávat neměla. Poptávka po nebytových prostorech ve městě je podle ní totiž obrovská.
Beroun chce vybudovat bytový dům pro seniory, k projektu nyní dokončuje studii. V novém objektu má být 60 malometrážních městských bytů. Náklady se předběžně odhadují na 200 milionů korun.
Podle místostarosty Slaného Radka Vondráčka (ANO) situace z hlediska dostupného bydlení aktuálně neznamená nějakou výraznou krizi. „Řekl bych, že je celkem stabilizovaná. Byty, které v tomto programu máme, pravidelně obsazujeme. Podobně funguje i městská ubytovna „Mexiko“, kde příští rok chystáme postupnou rekonstrukci,“ řekl Vondráček.
Ostatní městské byty radnice nabízí skrze elektronickou aukcí a zájem o ně podle něj určitě neklesá. Nové byty se prozatím město stavět nechystá. „Fond, se kterým hospodaříme (cca 600 bytů), nám přijde v danou chvíli dostatečný. Bytovou kapacitu města by měly v budoucnu výrazně navýšit chystané projekty soukromých investorů a developerů (Slánský mlýn, Benar a řada dalších).,“ doplnil Vondráček.
Slaný letos spustilo prodej stavebních pozemků v lokalitě Háje, vlastními silami zajišťuje tamější infrastrukturu i samotný aukční prodej. „Nyní je prodáno 23 pozemků a téměř v každé aukci se sešlo více zájemců. Celkový výnos za prodané pozemky se zvýšil, proti základní nabídkové ceně schválené zastupitelstvem města, o více než 19 milionů. Celkový výnos za prodané pozemky v současné době činí 106,5 milionu korun a průměrná cena za čtvereční metr pozemků je tedy cca 5100 korun,“ shrnula manažerka rozvoje města Magdalena Stýblová. Podle ní noví majitelé těchto pozemků pocházejí ze tří čtvrtin ze Slaného a ostatní pak nejdále z měst ve Středočeském kraji. Až na jednu výjimku se jedná o fyzické osoby.
Ve středních Čechách loni meziročně ubylo dokončených bytů, a to o necelých sedm procent na 6385. Naopak počet zahájených staveb bytů výrazně stoupl, o 39 procent na 8079. Vyplývá to z předběžných statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z mezikrajského pohledu si v počtu dokončených bytů Středočeský kraj udržel prvenství.
