Článek
„Nyní jsou svazky v moderním depozitáři s regálovým systémem pro snadnou manipulaci. V budově jsou vhodné podmínky pro dlouhodobé uskladnění knih,“ řekl ředitel knihovny Tomáš Ondrášek. Stěhování dokumentů do depozitáře skončilo loni v listopadu, letos v květnu byl objekt plně zkolaudován včetně přidělení čísla popisného.
Depozitář je postavený podle návrhu architektky Pavly Olšákové. „Podle zadání byl důraz kladen na funkčnost a maximální využití objemu. Jako architekt jsem nechtěla navrhovat skladovací halu, ale budovu přívětivou vůči ulici. Proto jsme udělali snížený parter a terasa snižuje výšku objektu, aby působil rezidentním dojmem,“ popsala svou práci architektka.
Knihovnu od depozitáře dělí 250 metrů, převoz svazků zajistí auta a v akutních případech mají knihovníci k dispozici dvě elektrokoloběžky. Na elektrokoloběžce lze do depozitáře dojet za 70 vteřin včetně čekání na semaforu. V objektu jsou dva velké depozitní sklady a jeden se zvýšeným režimem ochrany, ve kterém je mimo jiné tamější nejvzácnější kniha. Je vydaná ve Francii v roce 1719, obsahuje latinsky psané, zřejmě lékařské zápisky. V budově je také digitalizační pracoviště a knihařská dílna, kromě technických podmínek je zde výrazně lepší zázemí i pro zaměstnance.
Podzimní stěhování přes půl milionu svazků z předchozích skladů trvalo více než dva týdny. Celková kapacita prostor je přes 800.000 dokumentů, zaplnění by mělo trvat 24 let.
Stavba depozitáře začala v září 2019, přípravy začaly o několik let dříve. Bylo mimo jiné třeba zakoupit vhodný pozemek poblíž knihovny a také požádat o evropskou dotaci, která pokryla většinu z nákladů činících 144 milionů korun. Podle ředitele knihovně sice klesnou náklady potřebné na provoz externích skladů, avšak současný růst energií způsobí, že roční náklady na provoz depozitáře nebudou předpokládaný jeden milion korun, ale výrazně více.
Středočeská vědecká knihovna v Kladně je veřejnou krajskou knihovnou, vznikla v roce 1897 původně jako spolková. Nyní sídlí v bývalém Okresním domě z roku 1910 postaveném podle návrhu architektů Josefa Maříka a Karla Šidlíka, který je kulturní památkou.
