Článek
S přechodem analogového signálu na digitální ztratila stavba na konci loňského roku využití. Lidé z Liblic a okolí se obávají, že budou strženy, a připravují za zachování stožárů petici, jsou pro ně symbolem domova. „Zatím nevíme, kdy to bude, ale někteří majitelé pozemků pod vysílačem dostali v červnu žádost o souhlas s odstraněním stavby,“ řekla Ivana Havlínová za Spolek přátel obce Liblice. Stožáry jsou podle ní viditelné z velké dálky. „Je nám jasné, že jejich údržba je nákladná, ale my uděláme vše pro to, aby odsud nezmizely, možná by mohly mít ještě jiné využití,“ doplnila.
Podle mluvčí Českých Radiokomunikací Anny Tůmové zatím konečné rozhodnutí není. „V tuto chvíli nemáme ještě finální rozhodnutí. Stále probíhají jednání s úřady a institucemi o možnostech dalšího provozování objektu. Snahou je najít vhodné řešení pro zachovaní stavby,“ řekla.
Případné záložní využití liblického vysílače projednával na květnové schůzi také senátní výbor pro obranu a bezpečnost. „V současnosti spravují České radiokomunikace celkem devět vysílačů, přičemž z vysílače Liblice by bylo lze pokrýt území celé ČR, a to i v případě výpadku elektřiny,“ uvádí usnesení výboru. O dalším využití by mohla jednat vláda. Analogové rozhlasové vysílání by například mohlo být efektivním záložním řešením pro komunikaci mezi státem a občany v případě mimořádné bezpečnostní situace.
Rozhlasový vysílač Liblice B se dvěma stožáry byl postaven v roce 1976 jižně od Liblic, nahradil původní vysílač Liblice A z 30. let vysoký 150 metrů. Stožáry původního vysílače dosloužily v roce 1974, jejich věže byly zlikvidovány v roce 2004. Liblický vysílač byl nejvýkonnějším rozhlasovým vysílačem v pásmu středních vln v Česku, pokrýval i oblasti mimo střední Čechy. Povinnost zajistit analogové středovlnné rozhlasové vysílání, pro nějž má Česko rozvinutou infrastrukturu, skončila v Česku na konci loňského roku.
