Článek
Na začátku loňského března vyhlásily nemocnice v Mladé Boleslavi, Benešově a Kolíně stav hromadného postižení osob. Středočeské nemocnice tím upozornily na vyčerpání svých kapacit. Na lůžkách v té době leželo zhruba 770 pacientů s covidem, 156 z nich ve vážném stavu.
K nejvíce zasaženým oblastem Česka patřilo Kolínsko. „Začátkem loňského března naše nemocnice procházela zkouškou ohněm, denní počty pacientů přijímaných s covidem tehdy činily 25 až 30, ventilovaných pacientů jsme měli 15 a denně se jeden až dva pacienti překládali jinam. Spotřeba kyslíku stoupla skoro patnáctkrát,“ sdělil ředitel nemocnice v Kolíně Petr Chudomel.
„Museli jsme investovat do dýchacích přístrojů a přístrojů pro aplikaci vysokoprůtokového kyslíku, do laboratoře provádějící stovky PCR vyšetření. Denně jsme se báli zamrznutí kyslíku v rozvodech, které na extrémní průtok nebyly dimenzovány. Potýkali jsme se s něčím zcela bezprecedentním,“ doplnil Chudomel.
Kolínská nemocnice díky této zkušenosti plánuje investovat do skladu pro zdravotnický materiál, vytvořila si pandemický plán prověřený skutečnými podmínkami a zaměstnala lékaře infektologa jako vedoucího centra pro antibiotickou léčbu. Podle Chudomela byli v Kolíně první, kdo v Česku začal využívat vysokovýkonný laser v léčbě covidových pneumonií i postcovidových plicních změn, úspěšnou léčbu už mají za sebou stovky pacientů.
V krajské nemocnici v Mladé Boleslavi dnes leží zhruba 20 pacientů s covidem. „Před rokem jsme jich měli zhruba 70 a každý den přibývalo dalších 15, problémem ale byla i nemocnost personálu, chybělo nám přes 100 zaměstnanců,“ uvedla mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hana Kopalová.
Pro pacienty s covidem museli zdravotníci uvolnit další oddělení, do specializované péče se zapojila i oddělení bez předchozích zkušeností, několik ambulancí mělo omezený provoz. „Přesto jsme zajišťovali centrovou péči a vyšší stupeň intenzivní péče i pro nemocnice z okolních regionů Středočeského kraje,“ doplnila Kopalová. Několik dní loni v březnu leželo v Mladé Boleslavi 85 pacientů s covidem, to bylo nejvíce z celé pandemie. Podle Kopalové čelila nemocnice nedostatku odborného personálu ve chvíli, kdy se počet pacientů s covidem zvyšoval. „Výraznou pomocí byla armáda, hasiči a dobrovolníci z řad veřejnosti, kteří zde působili jako pomocná síla,“ doplnila.
Podle krajského koordinátora lůžkové péče a primáře mladoboleslavského ARO Jana Žižky se během krátké doby uvedla do praxe opatření, o jejichž zavedení by se v klidových dobách dlouho jen diskutovalo. Jde například o sdílený lůžkový fond či flexibilitu jednotlivých oddělení. „Proti tomu se ukázalo, že vybavení lze vždy nakoupit, ale vysoce specializované profese nelze ze dne na den nahradit,“ doplnil Žižka.
