Článek
Na výstavě mimo jiné představí mumii mladé urozené ženy Hereret, pohřbené v Lahúnu ve středním Egyptě. Návštěvníci si prohlédnou také mumie kočky a sokolovitého dravce, amulety, skaraby, pohřební sošky, náhrdelníky a nádoby z počátku egyptské civilizace, informovala dnes ČTK za muzeum Jana Bryndová.
„Téma starého Egypta považujeme za velmi prestižní a vzhledem k rekonstrukci Městského muzea v Moravské Třebové můžeme teď jejich celou egyptologickou kolekci ukázat i u nás. Nově s ní vystavíme také další pozoruhodné starožitnosti a amulety pocházející z našich vlastních sbírek a ze sbírek Náprstkova muzea v Praze,“ uvedla ředitelka muzea stříbra Lenka Mazačová.
K výstavě v budově Hrádku chystá muzeum vzdělávací programy pro žáky základních a středních škol. Po stopách mumie se vypraví i v létě, kdy bude muzeum pro školáky pořádat dva turnusy příměstského tábora.
Vedle egyptologické expozice připravuje muzeum od 5. dubna na Hrádku výstavu k výročí 600 let od husitské bitvy u Malešova. Odehrála se poblíž malešovské tvrze, což je asi šest kilometrů od Kutné Hory. Bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. Přesto dokázal využít terénu tak, aby překonal početní převahu pražanů, které zde v jedné z nejkrvavějších bitev husitských válek porazil.
Na výstavě bude k vidění například ukázka dobové zbroje a zbraní. Představí se rovněž soubor nálezů z nedalekého hradu Sion. Souběžně s Hrádkem bude možné navštívit i Kamenný dům, kde 5. dubna začne výstava Kutnohorská varhanářská škola, přibližující dlouholetou tradici kutnohorského varhanářství od 17. do 20. století se zaměřením na jednotlivé varhanářské rody a jejich nástroje právě v tomto městě.
Muzeum se podle Mazačové letos může pochlubit novými exponáty, mimo jiné houslemi kutnohorského mistra houslaře Ferdinanda Josefa Homolky z roku 1847, zlomkem mlecího kamene určeného k rozemílání rudy z říčky Vrchlice nebo bronzovým razidlem na brakteáty. Brakteáty byly jednostranné tenké stříbrné mince předcházející ražbě pražských grošů, kterou v roce 1300 v Kutné Hoře zavedl Václav II. „Brakteátová razidla jsou vzácná a v celé ČR je můžeme spočítat na prstech jedné ruky,“ dodala Mazačová.
České muzeum stříbra vzniklo na základech archeologického sboru Vocel, který si v roce 1877 vytyčil za své poslání sbírat, chránit a propagovat písemné a umělecké památky regionu. Soustředí se na dějiny Kutné Hory jako královského horního města, na středověké důlní a mincovní památky, geologii kutnohorské oblasti a numismatiku. Exponáty speciálního fondu báňské techniky patří k nejstarším v Evropě.
