Článek
Restaurátoři z firmy Kolektiv Ateliers budou mimo jiné demontovat všech 5023 skleněných částí, které tvoří vitráž ve střední hale paláce. Novinářům to dnes sdělili náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) a za konsorcium firem, které Průmyslový palác opravuje, předseda sboru jednatelů Metrostav DIZ Karel Volf. Rekonstrukce Průmyslového paláce, která by měla stát asi 2,5 miliardy korun, patří k největším investicím pražského magistrátu v tomto volebním období.
„Rozsahem se to (renovace historických vitráží v Průmyslovém paláci) nevyrovná zakázce (renovaci historických vitráží) za posledních 100 let,“ řekl Zdeněk Kudláček z firmy Kolektiv Ateliers, který má restaurování vitráží na starosti.
Vitráže, které mají celkovou plochu 2256 metrů čtverečních, se totiž skládají ze 107.700 jednotlivých barevných skel vsazených do olověného rámu. Všechna jednotlivá skla restaurátoři musí vyjmout, očistit a zasadit do nových olověných profilů. Poškozená původní skla, která jsou zvláště tam, kde vitráže naléhaly na vyhořelé křídlo, se budou nahrazovat novými, doplnil Kudláček. „Požár způsobil, že se ohřála ocelová konstrukce a ohřátí způsobilo to, že takřka všechna skla (na západní stěně středního pavilonu) popraskala,“ nastínil.
Dostavba vyhořelého levého křídla a renovace pravého křídla a středního pavilonu by měla podle náměstka stát 2,5 miliardy korun. Práce, které provádí konsorcium firem Metrostav, Avers a Syner, by měly být podle aktuálních odhadů hotové v roce 2025. Dostavba vyhořelého křídla Průmyslového paláce, které požár postihl v roce 2008, a rekonstrukce této dominanty Výstaviště začala letos v únoru. Stavební firmy postaví repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavená moderními technologiemi, jako je třeba vzduchotechnika a tzv. zastiňovací technologie.
Palác byl postavený při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
