Článek
Den romského holokaustu připomíná noc z 2. na 3. srpna 1944, kdy nacisté zlikvidovali takzvaný cikánský rodinný tábor, který byl součástí koncentračního tábora Auschwitz II - Birkenau. Za jedinou noc tak nacisté zavraždili přes 4200 Romů a Sintů.
Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. V táboře bylo během 17 měsíců jeho existence od února 1943 do srpna 1944 vězněno na 23 000 žen, mužů a dětí, přibližně 21 000 zahynulo.
„Národní památník na Vítkově je místo, kde si nejen připomínáme tradice naší moderní státnosti, ale též místo, kde vzdáváme čest všem obětem nacistické okupace za druhé světové války. Výstava Genocida Romů za druhé světové války je připomínkou romského utrpení, které nesmí být nikdy zapomenuto,“ uvedl k výstavě generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Výstavu pořádá Muzeum romské kultury společně se svým specializovaným pracovištěm Centrem Romů a Sintů v Praze. Její autoři v ní připomínají nacistické pronásledování a vyvražďování Romů především na území dnešní České republiky. Jde o připomínku tragického období dějin, kdy bylo zavražděno téměř 90 procent tuzemské předválečné romské populace.
Ve 20. letech minulého století žily v Čechách a na Moravě asi 3000 Romů. Moravští bydleli většinou v romských osadách, čeští kočovali. V severočeských Sudetech pak byli Sintové. Jako Sintové se někdy označuje romská populace ve střední Evropě, někdy také němečtí Romové žijící v západoevropském prostoru.
Protektorátní úřady zakázaly Romům v roce 1940 kočovat. V roce 1942 četníci provedli soupis všech „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. Dostalo se do něj 6500 lidí. Část z nich skončila ve sběrných táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Transporty odvezly do Osvětimi bezmála 5000 Romů. Do vlasti se jich vrátilo 583.
Při dnešní vernisáži návštěvníci viděli divadelní inscenaci Gabriely Krečmerové Cikánský boxer v hlavní roli s Filipem Tellerem. Cikánský boxer je monodramatem německé autorky Rike Reinigerové, které se inspiruje životními osudy romského boxera Johanna Trollmanna, zvaného Rukeli. Ten se v roce 1933 stal mistrem Německa v boxu, titul mu však byl nacisty záhy kvůli romskému původu odebrán. I přesto, že na začátku války narukoval do Wehrmachtu a bojoval i na východní frontě, byl po návratu z Ruska poslán do koncentračního tábora Neuengamme.
