Článek
V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významným způsobem přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Výstava se uskuteční v Tereziánském křídle Starého královského paláce a v exteriéru v areálu Hradu. ČTK to řekl mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor.
Plečnikův život a tvorbu nejen v českých zemích, ale i ve Vídni nebo rodném Slovinsku, přiblíží ještě před výstavou cyklus přednášek historika architektury Zdeňka Lukeše v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Uskuteční se počínaje 27. lednem vždy jednou za měsíc, poslední bude 21. dubna. Budou se postupně věnovat Plečnikově rané tvorbě, návrhům pro Pražský hrad, třetí přednáška představí interiéry bytu prezidenta Masaryka a zámku v Lánech nebo kostel na Vinohradech. Poslední pak zmíní vliv Plečnika na jeho žáky na pražské Uměleckoprůmyslové škole.
Slovinský architekt a urbanista Plečnik studoval architekturu na vídeňské akademii pod vedením Otto Wagnera. V Rakousku navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou. Na jeho doporučení se Plečnik stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil deset let. Na počátku 20. let 20. století byl jmenován architektem Pražského Hradu a zahájil přestavby pro reprezentativní sídlo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Výstavu budou z větší části tvořit panely umístěné na nádvořích a v zahradách Pražského hradu, vždy u konkrétních realizovaných architektonických prvků. Bude zahrnovat i modely a návrhy realizovaných i pouze zamýšlených Plečnikových projektů. Podle Plečnikových plánů byla upravena zahrada Na Baště nebo tři ze čtyř hradních nádvoří, navrhl také Masarykovu vyhlídku s vinicí na severní hraně Jeleního příkopu. Projektoval i interiér Sloupové síně v severním hradním křídle a byt prezidenta Masaryka v Novém královském paláci.
Část prostor, které Plečnik upravil a které se dnes používají jako prostory Kanceláře prezidenta republiky, bude zastoupena fotografiemi. Správa Pražského hradu ale počítá, že během trvání výstavy by mohla být tato místa krátkodobě zpřístupněna. Tyto prostory, stejně jako interiéry zámku Lány, na jejichž úpravách se Plečnik také podílel, jsou jinak pouze výjimečně přístupné v rámci dnů otevřených dveří.
Práce Plečnika na Hradě pomalu končily s odchodem Masaryka, ve 30. letech 20. století pak výrazně ovlivnil tvář Vinohrad, kde podle jeho plánů vyrostl mezi roky 1928 a 1932 kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Paralelně architekt působil v rodné Lublani, kde stavěl i pedagogicky působil. Česko se Slovinskem proto chtělo zapsat společně Plečnikovo dílo na seznam UNESCO. Slovinsko před několika lety ale začalo o zápis usilovat samo a loni se o jeho nejvýznamnější stavby v Lublani seznam rozšířil.
