Článek
„Akce vyjde na 205 milionů korun, většina nákladů je hrazena z dotace EU a státního rozpočtu,“ řekla Mirka Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd. Ústav se podle ní na projektu podílí částkou přes deset milionů korun.
Stromy představují dominantní prvek prostorové struktury parku. Jejich celková výměra činí téměř 100 hektarů, evidováno je přibližně 12 000 jednotlivých stromů. Kvůli stáří parku ale některé již dožívají, ve špatném stavu je více než 17 procent porostů a 70 procent z nich potřebuje pěstební zásah.
„Pokud bychom situaci neřešili, postupem času by došlo k rozpadu původní krajinářské kompozice. Jsme rádi, že jsme díky tomuto projektu získali prostředky na oživení porostů, udržení kompozice a zajištění provozní bezpečnosti,“ uvedl vedoucí Správy Průhonického parku Jiří Šmída.
Obnova původní krajinářské kompozice a zajištění bezpečnosti u přestárlých nebo narušených stromů a porostů není jediným cílem projektu. Plánována je i obnova mlatových cest, ohradních zdí i drobných historických staveb. Návštěvníci se mohou těšit také na nové expozice v rekonstruovaných objektech České chaloupky, Rybárny a Wachhausu a nový informační systém.
Přes zimu je plánováno hlavně ořezávání a kácení přestárlých a nemocných stromů. Od jara se přidají zahradnické práce, jako úpravy průhledů, výsevy nových trávníků, výsadba nových stromů a tisíců cibulovin. Na příští rok je také plánována oprava drobných staveb v parku, v nichž vzniknou nové expozice. Naposled přijde na řadu rekonstrukce cest nejen hlavních návštěvnických okruhů.
Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885. Budoval jej prakticky až do své smrti v roce 1936, přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu. Park zahrnuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou. Patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě, od roku 2010 je součástí památkové rezervace s ochranou UNESCO.
