Hlavní obsah

V pražské zoo se narodilo mládě luskouna. Je první v Evropě

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

V pražské zoologické zahradě se dnes brzy ráno narodilo mládě luskouna krátkoocasého. Jde o prvního luskouna narozeného v Evropě, uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek na twitteru.

Článek

Luskouni krátkoocasí patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Přirozeně žijí v Asii od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Tchaj-wan. Zoo Praha je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. Pár těchto savců získala loni v dubnu z tchajpejské zoologické zahrady díky partnerské smlouvě mezi Prahou a tchajwanskou metropolí. Bobek na stejné sociální síti taky oznámil, že zoo dnes získala stavební povolení pro expozici Arktida.

Mládě vážící 135 gramů porodila samička Run Hou Tang dnes před 04:00. „Ze všeho nejvíc připomíná smrkovou šišku,“ popsal nový přírůstek trojské zoo její ředitel.

Luskounů existuje osm druhů. Část z nich žije v Asii, další v Africe. Šupinám, které chrání jejich tělo, se v tradiční čínské medicíně připisuje léčivý účinek. Proto luskouni patří mezi nejvíce pašované savce, uvádí pražská zoo. Keratinové šupiny těmto nočním tvorům poskytují ochranu před predátory. V případě ohrožení se luskouni stočí a nechráněné části těla, tedy hlavně břicho a hlavu, skryjí uvnitř klubka.

Luskouni přivádějí na svět vždy jedno mládě, které se dlouho vozí na ocasu matky. Při narození jsou šupiny mláďat měkké a světlé. Během několika dní však ztmavnou a ztvrdnou. Na světě jsou pouze dvě zahrady, kde se tato zvířata daří rozmnožovat, uvádí pražská zoo na webu.

Chov luskounů je poměrně náročný, hlavně kvůli zajištění dostatečného množství vhodné potravy. V přírodě luskouni používají při získávání potravy silné drápy, jimiž rozhrabávají mraveniště a termitiště. Kořist pak vybírají lepkavým jazykem. V zoo denní krmná dávka pro jednoho luskouna obsahuje mimo jiné 100 gramů včelích larev, moučné červy, směs pro hmyzožravce, jablko, žloutek, zeminu a další přísady.

Luskouny získala pražská zoo do výpůjčky na základě partnerské smlouvy, kterou město podepsalo v roce 2020 s tchajwanským hlavním městem Tchaj-pej. Zahrnuje spolupráci v umění, technologiích a inovacích, turismu či právě zoologických zahradách. Rok před tím vedení metropole ukončilo sesterskou smlouvu s Pekingem kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává politiku jedné Číny. „Narození malého luskouněte v pražské zoo je významný a roztomilý plod ekonomické diplomacie. Vzácné luskouny máme v Praze jen díky úzkému partnerství s tchajwanskou metropolí,“ uvedl dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Územní rozhodnutí pro stavbu expozice s názvem Arktida získala Praha loni na jaře. Stavební povolení zoo obdržela dnes, oznámil Bobek na twitteru. Nový domov by v pavilonu měli najít mimo jiné lední medvědi, jejichž nynější expozice je otevřená od roku 1933 a podle ředitele je malá a zastaralá. Stavební práce by podle odhadů mohly trvat dva roky. Cena se v první polovině loňska odhadovala na půl miliardy korun. Bobek už dřív řekl, že půjde o největší investici v historii všech zoologických zahrad v ČR.

Doporučované