Článek
Jeho budovu dnes v Letňanech slavnostně otevřeli ministr dopravy Martin Kupka a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a ředitel ústavu Josef Kašpar. Podle zástupců ústavu se budova, která stála zhruba 165 milionů korun, postupně naplní moderní technikou během následujících let. Výzkumným institucím i firmám nabídne testy, za nimiž je nyní nutné jezdit do zahraničí. Podle expertů to urychlí a zlevní vývoj nových technologií.
Ředitel VZLÚ Josef Kašpar dnes zdůraznil, že se centrum zaměří především na testy a vývoj bezpilotní letecké dopravy nákladů i lidí a kosmické technologie, které slouží i lidem na Zemi. Kromě možnosti dosud v Česku nedostupných experimentů se do centra o rozloze 6000 metrů čtverečních přesunou i některá pracoviště VZLÚ, jejichž současné prostory už nevyhovují.
V centru budou mimo jiné prostory s řízeným prostředím a takzvanou prachovou čistotou - tedy ve standardu nutném pro práci na kosmické technice. Už nyní v něm funguje řídící stanoviště do kosmu vyslaných nanodružic VZLUSAT-1 a VZLUSAT-2, na jejichž vývoji se ústav podílel. Zatímco první z družic, sloužících k ověření technologií, je na oběžné dráze Země přes pět let a nese třeba rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, druhá byla vynesená do kosmu letos v lednu. VZLUSAT-2 má jako hlavní přístroje dvě kamery sloužící k podrobnému pozorování a detailnímu snímkování Země.
Šéf ústavní divize Space Juraj Dudáš ČTK řekl, že se připravuje infrastruktura, která umožní expertům sestavit družice s hmotností do 200 až 300 kilogramů a v areálu ústavu je také kompletně otestovat. „Ty technologie, předpokládáme, sem budeme schopni implementovat v následujících jednotkách roků. Bude to postupné naplnění haly,“ popsal Dudáš. Vývoj technologií se tak podle něj jednak zlevní, ale především zrychlí. „Dnes, pokud máte termín v zahraničí, tam musíte kompletně vyslat pracovníky,“ podotkl Dudáš s tím, že po vzniku některých alternativ v Česku tato nutnost odpadne a bude také možné snáze provést více testů.
Ján Zakucia z divize Aviation, který se zabývá bezpilotními drony, pak poznamenal, že u testů objednaných v zahraničí navíc bývá přesně daný program, u něhož nelze v případě potřeby pozměnit parametry. To, že bude vše na jednom místě, pak podle experta také sníží riziko poškození jednotlivých dílů.
Budova C3T byla částečně spolufinancovaná z evropských zdrojů v rámci Operačního programu Praha - Pól růstu. Výstavba centra začala loni.
Experti z ústavu nyní mimo jiné spolupracují s Evropskou komickou agenturou (ESA) na vývoji větší družice v projektu AMBIC. „Už se bavíme o rozměrech půl krát půl krát půl metru a váze třeba 50, 80 kilogramů,“ popsal dnes vědec Petr Svoboda.
Podle Svobody je projekt pod drobnohledem Evropské vesmírné agentury (ESA) a tým z ústavu se tak „učí“ vývoj mohutnějších satelitů. Svoboda řekl, že těchto projektů je v Česku několik a příští rok se vyhodnotí, které dostanou zelenou pro další vývoj.
V iniciační fázi je podle Svobody také projekt QUVIK, který by měl v budoucnu vyústit v konstrukci prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra. Cílem vědecké mise bude podpořit další zapojení tuzemských vědců a průmyslu do kosmických projektů.
