Článek
Otevírá ji ve svém Technologickém centru v Mikulandské ulici a jmenuje se Postup jako výstup. Kurátorský tým pro ni sestavil výběr prací vytvořených na UMPRUM během posledních dvou let. Hlavním kritériem byl právě tvůrčí proces, který vznik díla doprovázel.
Autoři výstavy Kristýna Péčová, Eduard Herrmann a Filip Kraus zvolili 20 projektů, které vznikaly na UMPRUM napříč ročníky v oborech architektury, designu, grafiky, užitého a volného umění i na Katedře teorie a dějin umění.
„Naším cílem bylo představit i způsob práce a uvažování, stejně jako otázky, které si autoři a autorky při práci kladli. Chtěli jsme ukázat, že výzkumné strategie se nemusí týkat jen nejstarších a nejzkušenějších studujících, ale že je lze aplikovat třeba i v rámci školních zadání,“ říká kurátorka Kristýna Péčová. Samotná díla tak na výstavě doplňují ukázky a dokumentace zkoumání technologií a technik, rešerše deníky i záznamy vlastního pozorování.
Návštěvníci uvidí třeba kolekci porcelánových sošek Alegorie covidu Moniky Martykánové. Autorka nereagovala jen na aktuální situaci a řadu pandemických omezení. Za jejich vznikem stojí také studium historie, symboliky a zpracování klasických komorních plastik z porcelánu. Na soškách kurýra s jídlem nebo stříhání sebe sama ukazuje obecné zkušenosti z lockdownu a s kolekcí již uspěla v letošních Cenách Czech Grand Design, kdy získala titul Objev roku. Ve výstavě sošky doprovázejí fotografie historického porcelánu, které se vždy k jedné z Martykánové sošek tematicky či formálně vztahují.
Podobný způsob přemýšlení i přístupu vykazují skleněná přírodní zátiší Křehká scenérie Františka Jungvirta. Pro vznik objektů se inspiroval krajinou, kde vyrůstal, svou fascinací hmyzem a technologicky pak tradicí výroby skleněných modelů rostlin a živočichů rodiny Blaschkových z Českého Dubu z poloviny 19. století. Student Jakub Žanony zase prezentuje svůj projekt s prací na klasickém analogovém fotoaparátu, který celý do posledního šroubku tiskne na 3D tiskárně.
Vlastní zážitky a zkušenosti se studiem historie a specifického místa skloubil Darjan Hardi v knize Chazarský slovník. Ilustrátor oživil srbský experimentální román Milorada Paviće a čtenáře vtahuje do světa tří náboženství – křesťanství, islámu a židovství. Nejasnou hranici mezi realitou a fikcí dokresluje dokumentace z cest po stopách Chazarů v Srbsku, kterou autor podnikl.
Studující Katedry teorie a dějin umění své bádání zaměřili na dobu covidové pandemie, změn a pojmů, které do životů lidí přinesla. Kombinovali psané slovo s obrazem, propojili intelektuální práci s imaginací, kulturu s přírodou.
