Článek
V hlavních rolích se představí sopranistka Světlana Aksenová v roli Grete a tenorista Aleš Briscein v roli skladatele Fritze. Titul se v Praze dočká pěti uvedení. Nejblíže 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.
Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery.
Inscenační tým se nechal pro svou režijní koncepci inspirovat filmem Spalující touha Stanleyho Kubricka či Amadeem Petera Shaffera. Plně využil zvukových efektů předepsaných přímo skladatelem, který si pohrává se sluchovou perspektivou diváků. Ti se tak mohou těšit na sbor schovaný za scénou či malé ansámbly rozeseté v tajných zákoutích.
„Ve Schrekerově verzi přichází Grete na konci úplně o všechno - o lásku, o svůj život, ze kterého nic nezbylo. V našem příběhu vyhrává svůj život zpět,“ uvedl ruský režisér inscenace Timofej Kuljabin. Opera Vzdálený zvuk se na pražskou scénu vrací po 102 letech.
Námětem pozdně romantické opery je freudovská studie o chimérickém tvůrčím ideálu a degradaci ženy v bezcitném a lhostejném světě. Premiéra opery v roce 1912 ve Frankfurtu nad Mohanem katapultovala rakouského skladatele Schrekera na výsluní hudební avantgardy.
Setrval na něm až do 30 let, kdy byl nacisty zařazen mezi takzvané zvrhlé skladatele a jeho hudba zmizela z koncertních pódií a operních scén. České premiéry Vzdáleného zvuku se ujal Schrekerův přítel Alexander Zemlinsky, tehdejší šéf opery Nového německého divadla v Praze, a operu uvedl 1. května 1920.
Tým ruských umělců, který s českými kolegy připravuje nynější inscenaci pro Státní operu, odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V prohlášení umělci uvádějí, že v žádném případě nepodporují rozhodnutí ruské vlády a jsou proti válce ve všech jejích podobách. Text prohlášení společně formulovali režisér Kuljabin, dramaturg Ilja Kucharenko, kostymérka Vlada Pomirkovaná, autor výpravy Oleg Golovko, světelný designér Taras Michailevskij a mezzosopranistka Darja Rosická.
