Článek
V divadle, které znají generace dětí, působil skoro 50 let. Své 65. narozeniny oslaví 25. února, v divadle se ten den rozloučí svou hrou pro dospělé nazvanou Ve dvou se to lépe …. „S Divadlem Spejbla a Hurvínka se ale neloučí úplně, jelikož s námi bude i nadále spolupracovat,“ uvedla Denisa Kirschnerová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka.
Po zakladateli divadla Josefu Skupovi a jeho pokračovateli Miloši Kirschnerovi Kláska v divadle považují na třetího tatínka obou dřevěných divadelních hrdinů. Jeho pokračovatelem bude Ondřej Lázňovský, který od roku 2017 v rolích Spejbla a Hurvínka alternuje.
Plzeňský loutkoherec Josef Skupa, jehož 130. výročí narození si letos divadlo připomíná, dal v roce 1920 vzniknout loutce Spejbla, v roce 1926 pak Hurvínka. Díky velké popularitě, kterou si s nimi vydobyl, se mohl Skupa v roce 1930 osamostatnit. Zrodilo se tak Divadlo Spejbla a Hurvínka. V témže roce přišel na svět i pejsek Žeryk a Hurvínkova nerozlučná kamarádka Mánička.
Skupa divadlo vedl a zároveň byl také interpretem svých hrdinů, podobně jako jeho nástupce Miloš Kirschner, který byl v roce 1966 jmenován ředitelem divadla. Po jeho smrti se vedení divadla ujala jeho manželka Helena Štáchová a dnes divadlo vede jejich dcera Denisa Kirschnerová.
Martin Klásek je v divadle od roku 1974, jako šestnáctiletý chlapec tehdy nastoupil do jevištní techniky. Od roku 1982 začal pravidelně alternovat Kirschnera. Po jeho smrti v roce 1996 se stal jeho nástupcem v interpretaci dvou hlavních loutek. Divadlo od éry Miloše Kirschnera hraje vždy v jazyce té země, kde právě hostuje. Když kvůli zdravotním problémům omezil Miloš Kirschner namáhavé zahraniční cesty, Martin Klásek v této tradici pokračoval.
Navázal také na tradici autorské dílny divadla. Je autorem nebo spoluautorem několika her a dialogů, věnoval se i režii. Prvním samostatným autorským a režijním debutem byla hra Hurvínek a zrcadlo. Po ní následovalo představení Hurvínek UFOnem.
„Veškerou svou prací se Martin Klásek podílí na udržení marionetářské tradice, a to nejen našeho divadla, ale celého českého loutkářství, které je od roku 2016 na seznamu Nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. K radosti naší i našich fanoušků tak přispěl k životaschopnosti této ojedinělé divadelní tradice,“ doplnila Denisa Kirschnerová.
