Článek
Prvostupňový průkaz mohou získat neproškolení lidé bez znalosti češtiny. Právě zahraniční průvodci nyní často českým přebírají turisty, kteří do tuzemska nyní přijíždějí. Kvalifikovaní čeští průvodci nemají za aktuálního stavu jistotu celoroční práce. Za pandemie si byli nuceni najít kvůli výpadku turistů jinou práci, většinou ve školství. „Těžko odhadovat, kdo zůstal u průvodcování jako hlavní činnosti. Budou to zřejmě v Praze desítky průvodců v každém jazyce, nejvíce v anglickém,“ řekla předsedkyně Sdružení průvodců Jana Mecnerová. Dříve jich podle ní v hlavním městě působilo kolem tisíce.
„Zahraniční hosté se do české metropole pomalu vracejí,“ uvedla dále Mecnerová. Přijíždějí podle ní ale především individuální návštěvníci, skupiny jen minimálně. Letos chybějí studentské výpravy, kvůli zameškání školní roku za pandemie. „Nejvíce turistů je z okolních zemí, od cestování odrazuje zdražování a problémy v letecké dopravě,“ řekla.
Mecnerová upozornila, že průvodcovské služby viditelně jako první začaly poskytovat takzvané „freetour“ pracující zdánlivě zdarma. Na konci vycházky ale od účastníků vybírají „spropitné“. Jejich činnosti měla zamezit zmíněná novela zákona, podle dřívějšího vyjádření České unie cestovního ruchu ale akreditované průvodce Prahou poškodila, místo aby jim pomohla.
Sdružení podle Mecnerové proto trvá na úpravě, respektive původní verzi normy a požadavku na kvalifikované místní průvodce v lokalitách zařazených na seznamu světového dědictví UNESCO a městských památkových rezervacích. „Věříme, že tak jako uznal návrh Senát, nové složení Parlamentu změnu prosadí. V době zdražování a nejistot je poněkud nešťastné neošetřit průvodcovskou činnost pro místní průvodce, a tím i práci pro místní živnostníky,“ doplnila.
Ministerstvo pro místní rozvoj k 1. srpnu vydalo podle informací na svém webu zhruba 3 800 českých národních průkazů průvodce, kterým se všichni musejí od 1. března loňského roku prokázat. Po celou dobu výkladu mají povinnost mít průkaz na viditelném místě oděvu. Z vydaných průkazů jich je zhruba 38 procent prvního stupně, jejichž vydání vyžaduje prakticky pouhou registraci. Druhý stupeň předpokládá odbornou kvalifikaci danou příslušným vzděláním.
