Článek
Podle toho naplánují jednotlivé kroky oprav, ke kašně totiž neexistují podrobné plány. ČTK a Českému rozhlasu to dnes řekli Eva Strejčková z Technické správy komunikací (TSK) a restaurátor Jiří Fiala. V budoucnu se podle nich chystá rovněž oprava druhé kašny, která je na severovýchodním konci mostu blíže k Rudolfinu. Autorem kašny je výtvarník Emanuel Halman.
„V kašně se ztrácela voda a její technologie je na hraně životnosti, proto půjde do opravy. Opravíme nejdříve jednu kašnu, a pak druhou. Máme povolení (od památkářů), ale potřebujeme udělat nejdříve průzkum, pak návrh opravy a na základě stanoviska památkářů se kašna opraví,“ řekla Strejčková.
Problémem je, že ke kašně neexistují podrobné plány, z kterých by bylo patrné, jak přesně funguje. „Historicky se to neřešilo a informace buď chybí, nebo jsou pouze kusé. Nevíme, jak je ´bazén´ izolovaný, jestli má olověnou vanu, kudy vedou trubky, jestli jsou olověné, takže nyní při tom rozebírání hledáme, jak je vlastně kašna sestavená a kudy vedou technologie, abychom ji mohli opravit,“ řekla Strejčková.
Kašna vznikla dříve než balustráda mostu a kandelábry, které zároveň nesou trolejové vedení. V 90. letech 20. století pak byly při opravě mostu nahrazeny původní kandelábry těmi současnými, které nejsou totožné s původními. „Z historických pramenů se konkrétní fungování nepodařilo prokazatelně určit, proto musíme rozebrat horní části. Pak zjistíme, co a jak a jak dál postupovat,“ řekl Fiala.
Trubky v kašně běžně vedou středem dříku, avšak v tomto případě vedou podstavcem kandelábru. To podle Fialy zřejmě souvisí právě s tím, že kašna vznikla dříve než balustráda a kandelábry.
Restaurátoři budou nyní pracovat jednak na opravě rozebraných kamenů, na kterých spraví defekty. Zároveň zjistí, jak fontána funguje a následně spolu s památkáři a projektanty rozhodnou o dalším postupu prací.
Mánesův most je desátým pražským mostem od jihu a slouží pro pěší, auta i MHD. Jeho předchůdcem byl visutý řetězový most nazývaný též Rudolfova či řetězová lávka. Nynější Mánesův most byl vybudován v těsné blízkosti Železné lávky. Stavěl se od roku 1911 a zprovozněn byl 11. března 1914. Do roku 1920 se nazýval Most arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Lávka byla po dokončení mostu zbourána.
