Článek
Růst podpory podle IBRS souvisí se zájmem o dostatek energie, soběstačnosti a ekologické výroby. To vyvolala současná energetická krize nejen v Evropě spojená s dramatickým růstem cen a pádem řady obchodníků s elektřinou.
„Projevuje se zájem Čechů o energetickou soběstačnost, což je klíčová otázka pro 93 procent obyvatel. Jsme zároveň citliví na ceny energií a vnímáme rizika možného nedostatku a zdražování. A přetrvává i pozitivní vnímání jádra jako čistého bezemisního zdroje. Tady vidíme hlavní důvody růstu podpory. Proti stále působí především otázka ukládání použitého paliva, což je významné téma pro přibližně třetinu respondentů,“ řekl ředitel agentury IBRS Miloš Rybáček.
Jádro podle průzkumu vystřídalo v čele nejpreferovanějších elektráren obnovitelné zdroje. I jejich obliba ale zůstává vysoká. Podpora rozvoje jaderné energetiky je v České republice trvalá, ani v roce 2011 po událostech ve Fukušimě neklesla pod 50 procent. Od roku 2015 roste v očích veřejnosti i význam obnovitelných zdrojů energie, což ale nevylučuje i podporu bezemisního jádra. Velká část respondentů preferuje právě mix těchto zdrojů. Poměrně nízká je naopak podpora běžných plynových a uhelných elektráren.
„Důležitosti jaderných i obnovitelných zdrojů jsme si dlouhodobě vědomi. Už řadu let se na tento energetický mix soustředíme a současný vývoj potvrzuje, že naše strategie je jednoznačně správná a její význam dál poroste,“ řekl člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.
Jaderné elektrárny pokrývají více než třetinu české výroby elektřiny a představují klíčový stabilní bezemisní zdroj energie. ČEZ zároveň finišuje s přípravou výběrového řízení na stavbu nového bloku v Dukovanech, o kterou usilují tři oslovení zájemci. Zároveň rozvíjí řadu projektů obnovitelných zdrojů s cílem vybudovat instalovanou kapacitou až 6000 MWh do roku 2030.
„Jaderné elektrárny průběžně modernizujeme, dál posilujeme jejich bezpečnost a daří se nám i zvyšovat jejich využití. Díky modifikacím jsme bez vyšší spotřeby paliva, záboru půdy a emisí navýšili výkon jaderných bloků o více než 500 MW. Je to jako bychom zde postavili nový menší jaderný blok,“ řekl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.
Kromě České republiky počítají s dlouhodobým provozem jaderných elektráren v Evropě například Švédsko, Finsko, Španělsko nebo Nizozemsko. S významným rozvojem počítají i země visegrádské čtyřky, Francie a další.
