Článek
První dva svazky pentalogie dnes v Praze na slavnostním večeru uvedl autor projektu režisér Peter Kršák a někteří ze 77 autorů z řad historiků, filozofů, spisovatelů a publicistů, kteří se na ní podíleli.
„Publikace má charakter malých literárních příběhů, není jen sumářem suchých faktografických hesel. Často si myslíme, že člověk, který je příslušníkem malého národa, má minimální šance se prosadit ve světě. Osudy lidí, o kterých píšeme v naší knize, dokazují opak,“ shrnul výsledek více než patnáctiletého úsilí Kršák.
K distribuci jsou v tuto chvíli připraveny první dva svazky, zbylé tři ještě čekají redakční úpravy a příprava na tisk. Dostupné by měly být v následujících třech letech.
V prvním svazku čtenáři najdou osobnosti narozené mezi lety 827 až 1899, včetně věrozvěstů Cyrila a Metoděje, českého a římsko-německého krále Karla IV., slovenských i českých obrozenců nebo secesního malíře Alfonse Muchy. Druhý díl se zabývá osobnostmi narozenými od roku 1900 až do roku 1927. Vedle olympijských vítězů Dany a Emila Zátopkových, cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky nebo podnikatele Tomáše Bati se lidé dozvědí i o méně známých, ale podle autorů neméně zajímavých postavách českého a slovenského dědictví.
Dějiny sebevědomí například přiblíží příběh „ventilového krále“ Karla Velana, jehož firma s pobočkami po celém světě dodává součástky do ponorek, letadlových lodí nebo raketoplánů. „Patří mezi stovku nejznámějších Kanaďanů, ale v jeho rodné zemi se o něm téměř nic neví,“ uvedli vydavatelé o Velanovi.
V encyklopedii se píše i o astronomu Zdeňku Kopalovi, jenž byl pověřen podrobným zmapováním Měsíce před prvním přistáním amerických astronautů. Autoři připomínají i osud Slováka Deža Hoffmana, dvorního fotografa legendární anglické kapely Beatles.
Společně s třetím svazkem, který zahrnuje osobnosti narozené v letech 1928 až 1972, se v projektu představí bezmála osm stovek českých a slovenských rodáků. Čtvrtý díl se věnuje československým průmyslovým odvětvím, firmám a institucím a pátý díl pojednává o československých fenoménech, hmotném i nehmotném dědictví.
„Naše národy se neumí pochválit, přitom máme za co. Když jsem psala ta hesla, tak mi došlo, kolik úžasných osobností máme, kolik se jich prosadilo ve světě. Za úkol jsem dostala napsat i o dvou českých nositelích Nobelovy ceny, Jaroslavu Seifertovi a Jaroslavu Heyrovském, a zjistila jsem, že laureátů, co se narodili na českém území, bylo šest,“ popisovala dnes hostům slavnostního večera svou práci na knize spisovatelka Marie Formáčková.
