Článek
Jak sdělil mluvčí městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha, největší stavební rozvoj se týkal oblasti kolem Vltavy, kde je navíc v plánu další velká výstavba a město tam chce také vybudovat rozsáhlý park.
Původně průmyslový a dělnický Karlín se od povodní přeměnil ve čtvrť kanceláří a luxusního bydlení. Několik domů muselo být po povodních zbouráno, mnoho jich bylo vystěhováno a původní nájemníci se již nevrátili. To spolu s novou výstavbou přeměnu čtvrti urychlilo a vedlo i k proměně sociální skladby obyvatel. Ceny bydlení v Karlíně se nyní pohybují na úrovni nejžádanějších pražských čtvrtí, jako jsou Vinohrady, Letná nebo Dejvice.
Podél Rohanského nábřeží od povodní vyrostla řada velkých kancelářských budov, příležitosti využili i rezidenční developeři. „Největší rozvoj je v oblasti Rohanského ostrova,“ uvedl Vácha. Dodal, že stále z větší části nevyužitou oblast u řeky čeká v dalších letech další rozvoj, jehož součástí bude vznik záplavového parku a obnovení slepého ramene Vltavy, které bude součástí protipovodňové ochrany. Společnost Sekyra Group loni začala na Rohanském ostrově stavět novou čtvrť s tisíci bytů.
Nového využití se dočkala řada bývalých industriální budov, například na místě haly ČKD Dukla v roce 2014 začala fungovat kulturní scéna Forum Karlín. Tento trend začal již před povodněmi, když v roce 2001 vznikla přestavbou tovární haly administrativní budova Corso Karlín. Povodně poničily také historickou budovu Hudebního divadla Karlín, které po rekonstrukci znovu otevřelo v roce 2006.
Kultuře slouží i nádvoří karlínských kasáren, které však trvalé využití stále hledají. Podle posledních informací by je mělo od státu převzít město a mohly by tam vzniknout byty. Další stále nevyužitou historickou památkou v Karlíně je rozsáhlý areál Invalidovny, který před časem převzal Národní památkový ústav a připravuje jeho rekonstrukci. Praha 8 v roce 2015 zrekonstruovala Karlínské náměstí a magistrát nyní dokončuje stavbu nové lávky pro pěší a cyklisty, která přes ostrov Štvanice propojí Karlín s Holešovicemi.
Přeměna čtvrti v posledních 20 letech má i svoje kritiky, podle kterých je příkladem takzvané gentrifikace, tedy vytlačování starousedlíků novou bohatší sociální vrstvou. Podle kritiků také město po povodních zbytečně přenechalo parcely soukromým vlastníkům a vzdalo se tím možnosti podobu rozvoje čtvrti efektivně kontrolovat.
