Článek
Podle autora, galeristy a sběratele Tomáše Hejtmánka, bude první velkou podobnou výstavou v Česku, zatímco v zahraničí se již podobné přehlídky konaly ve slavných muzeích a galeriích. ČTK o výstavě, která potrvá od 9. září do 16. října, informovala za pořadatele Jana Bryndová.
Výstavu Umění rámu podle ní doplní historický vyřezávaný nábytek a instalace aranžovaných květin, neboť z tvarů rostlin a květů čerpali rámaři svou vůbec nejčastější inspiraci. Historické rámy a ještě zdobnější zrcadla z dílen starých mistrů doplní i tři NFT neboli nezaměnitelné tokeny, díla vytvořená současnými umělci pro virtuální prostředí.
„Cílem výstavy je přiblížit veřejnosti nádheru i význam rámařského řemesla od renesance až po ukázky moderních rámů do 50. let minulého století,“ uvedl Hejtmánek, který sám rámy sbírá od svých 17 let, první koupil v 90. letech. „Jde o veliký renesanční rám vytvořený okolo roku 1500. Vlastnil ho Josef Kotrba, restaurátor a věhlasný rámař. Jeho ateliér jsem tehdy často navštěvoval, abych se mu mohl dívat pod ruce,“ připomněl s tím, že na výstavě půjde o jediný rám, který nebude prodejný.
Vedle rámů Josefa Kotrby a jeho bratrů, kteří ve své dílně vytvářeli rámy pro díla Františka Muziky, Jana Baucha nebo Oty Janečka, výstava ukáže i dílo českého rámaře Jindřicha Ecka, potomka z rodu řezbářů působících v Čechách od 17. století.
Výstava nabídne i bohatě zdobené rámy z baroka či černozlaté empírové rámy ozdobené cínovými aplikacemi. Méně okázale se rámovalo v období biedermeieru, který byl typický pro měšťanskou kulturu německy mluvících zemí první poloviny 19. století. Secese pak vynikala efektními ornamenty, moderna přinesla střízlivé a geometrické rámy.
„Mnoho historických rámů i zrcadel na výstavě pochází z Itálie a Španělska. K zemím se silnou rámařskou tradicí patří ale i Nizozemsko, Francie, Německo a Anglie či Rakousko-uherská monarchie,“ řekl Hejtmánek. Připomněl, že staří rámaři byli často napůl sochaři. Historický rám podle něj může v interiéru fungovat jako samostatný umělecký objekt.
Na rámování obrazů se často podílela řada profesí, pevnou kostru dělal truhlář, zdobené vnitřky byly dílem řezbáře nebo se odlévaly do forem. Zlaté plátky na rám nanášel pozlacovač, kovové ozdoby dodával kovolitec.
Nejdražším exponátem výstavy bude více než dvoumetrový francouzský manýristický rám nabízený za 550.000 korun. V minulosti pravděpodobně zdobil významné šlechtické sídlo. Rámy se také samostatně draží jako umělecká díla, jedno z nejvýše vydražených vyřezávaných starožitných zrcadel bylo v aukční síni Christie’s prodáno za téměř 1,6 milionu dolarů. Výstavy věnované obrazovým rámům pořádala už mnohá světová muzea a galerie, například v roce 1984 amsterdamské Rijksmuseum, v roce 1990 Newyorské Metropolitní muzeum či v roce 2015 londýnská The National Gallery.
