Článek
Podobnou ordinaci pro dospělé provozuje už od května, v obou jsou k dispozici ukrajinsky hovořící administrativní pracovníci. „Je třeba péči o ukrajinské děti v ČR rozprostřít a my víme, že naše ambulance pomůže v přeplněné Praze mnoha rodinám,“ uvedla náměstkyně pro nelékařská povolání VFN Dita Svobodová.
Právě nemožnost sehnat pro děti pediatra zmiňovali zástupci pražských nemocnic už v srpnu jako častou starost uprchlíků, kteří vyhledají takzvaný UA point. Tyto ordinace v nemocnicích slouží již od dubna jako místo prvního kontaktu se zdravotnictvím pro uprchlíky, většinou v nich řeší akutní problémy. Zřídily je všechny fakultní nemocnice.
V dětské ambulanci lékaři řeší i dlouhodobou a preventivní péči jako pravidelné kontroly nebo očkování. „V ambulanci je přítomný ukrajinsky hovořící administrativní pracovník, komunikace v ukrajinštině je možná také po telefonu nebo e-mailem,“ dodala Svobodová.
V Česku je podle odhadů kolem 300.000 uprchlíků. Ročních víz bylo uděleno téměř 424.000, někteří už ale odjeli do jiných zemí nebo se vrátili na Ukrajinu. V pobytu v Praze se přihlásilo asi 80.000 lidí, tedy asi čtvrtina.
UA pointy jako místa jejich kontaktu se zdravotnickým systémem, na jehož využívání získávají s vízem nárok, zřizují všechny fakultní nemocnice. V Praze jsou v Motole, Thomayerově nemocnici, na Bulovce, ve VFN a na Královských Vinohradech. Většinou jde o vyhrazené ordinace přímo na jednotlivých klinikách podle oborů, v Motole mají jedno místo poblíž vchodu do areálu nemocnice.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), k níž se přihlásila naprostá většina uprchlíků, informovala, že zdravotní péči čerpalo do konce června necelých 105.000 z nich. Většina za méně než 5000 korun, jen za 16 z nich zaplatila pojišťovna přes milion korun. Celkově za zhruba tři měsíce šlo o 593 milionů korun, méně než pojišťovna odhadovala. Na celý rok měla původně vyhrazeny asi čtyři miliardy korun. Pojistné za většinu z nich platí stát, u dospělých do 65 let jen za prvních 150 dní pobytu v ČR.
