Článek
U příležitosti 70. výročí hygienické služby přiblíží svou činnost a představí návštěvníkům historii budovy od středověku známou jako Stará rychta. Během uplynulých staletí měl v komplexu domů zázemí královský rychtář, vinný šenk, divadelní společnosti i skautská organizace Junák. V tamní šatlavě byl umučen Jan Nepomucký. Instituce pečující o veřejné zdraví sídlí v Rytířské ulici víc než 140 let.
Do povědomí lidí se hygienici dostali především v době covidové pandemie, jejich činnost je však mnohem širší. „Hygienická stanice se věnuje také provozovnám stravovacích služeb, školským zařízením, koupalištím, provozovnám péče o tělo, oblasti hluku, pitné vody či pracovních podmínek. A se všemi těmito činnostmi bychom rádi veřejnost detailněji během Dne otevřených dveří seznámili,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka pražské hygienické služby Zdeňka Shumová.
Návštěvníci po skupinách postupně projdou sedmi stanovišti, seznámí se s historií budovy a dozvědí se zajímavosti z agendy hygienické služby. Dozví se o prevenci civilizačních onemocnění a zásadách zdravého životního stylu, budou si moct vyzkoušet i techniku správného mytí rukou.
Na počátku sloužila Stará rychta jako správní budova a sídlo královského rychtáře, což byl královský úředník pověřený správou města a řízením městského soudnictví. V druhé polovině 14. století bylo podzemí využíváno jako šatlava a mučírna, která se stala osudnou i Janu z Pomuka, později zvanému svatý Jan Nepomucký. Generální vikář pražské arcidiecéze, který zemřel na následky mučení 20. března 1393, se stal obětí sporu mezi králem a arcibiskupem.
Na začátku 15. století sloužila budova nedaleko Václavského náměstí jako obecní tržnice určená k obchodování s plátnem. V polovině 16. století tam sídlil soud, krámy, lékárna, vinný šenk a sklady.
V roce 1588 odstartovala renesanční úprava objektu. Z té doby pochází zachovaný portál s iónskými polosloupy a zbytky arkád v nádvoří. Na konci 18. století byla budova klasicistně přestavěna Ignácem Janem Palliardim na obytný dům. Od této přestavby se podoba domu téměř nezměnila.
V roce 1880 se dům adaptoval pro potřeby nově vzniklé instituce - Městského fyzikátu. Byla to první instituce zaměřená na hygienický dozor, preventivní opatření proti epidemiím a zajištění zdravotních služeb. Kromě zdravotnických služeb pro nemajetné obyvatele, organizace převozu infekčně nemocných, dozoru nad pohřbíváním i nad školní hygienou, dezinfekční stanice, ústavu ke zkoušení potravin, lékárny či ordinací pohotovostní služby v domě sídlily i různé spolky pod ochranou města. Od roku 1913 se tam scházel spolek Junák, který založil A. B. Svojsík.
Během 20. století a zejména po druhé světové válce se agenda úřadu rozšiřovala. V roce 1952 byla v budově zřízena Hygienicko-epidemiologická stanice hlavního města Prahy. Do roku 2003 na Staré rychtě fungovala i ordinace očkování do zahraničí, první a dlouho jediná svého druhu.
Na Den české státnosti 28. září budou v Praze přístupné i jiné budovy státních a veřejných institucí, například sídlo ministerstva obrany na Hradčanech.
