Článek
Ještě po dva týdny bude třeba v hledišti sedět s respirátorem, od 13. března vláda slibuje jejich zachování jen při jízdě hromadnou dopravou a ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Divadla se snaží sobě i divákům vynahradit měsíce, kdy nemohla hrát, a třeba v Praze se v březnu bude odehrávat i několik premiér denně.
Měsíc začne zahájením přehlídky Jihočeského divadla v Praze, 1. března soubor uvede v prostoru Jatka 78 představení Mechanický pomeranč. Divadlo Alfred ve dvoře týž den zahájí několikadenní přehlídku loutkových divadel s představeními pro dospělé. Také na 1. března si připravilo premiéru hry Gramofon Divadlo MA, které v Praze hraje v Žitné ulici.
Příběh se odehrává na pozadí událostí druhé světové války, vypovídá o víře a naději. Inscenace propojuje skutečný příběh vztahu vězeňkyně a dozorce z koncentračního tábora s dějem dětské pohádky o poznání abecedy jidiš. Režisérka inscenace a ředitelka Divadla MA Marianna Arzumanová a další spoluautoři se nechali inspirovat myšlenkami psychiatra Viktora Emila Frankla, který přežil několik koncentračních táborů. Vždy se držel své hypotézy, že hlavní potřebou člověka pro přežití je cíl, tedy mít pro co žít.
Lehčí téma připravilo Divadlo Lucie Bílé, které 2. března uvede premiéru komedie francouzského dramatika Érica Assouse Mlčeti zlato. Jan Čenský a Dana Morávková v režii Antonína Procházky jako „relativně mladí senioři“ řeší nevěru své vdané dcery a zjistí přitom zásadní informace ze své vlastní minulosti.
Jiné publikum možná přiláká premiéra Divadla v Dlouhé, které 3. března uvede hru podle knihy Konec rudého člověka nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové. Slovenský dramaturg Daniel Majling podle knihy napsal hru sledující osudy jedné privilegované komunistické rodiny v letech 1989 až 2003, režii má slovenský režisér Michal Vajdička, který je v Česku spojen třeba s Dejvickým divadlem.
Kniha přináší příběhy obyčejných lidí, kteří žijí v době velkých změn. Systém, který měl vést k ráji na zemi a trvat navěky, se za pár let rozpadl na prach; místo svobody nastal hon za penězi, místo demokracie chaos, místo spravedlnosti zuřivý boj oligarchů s žebráky. Alexijevičová vše vypráví skrz příběhy obyčejných lidí, z různých vrstev, ekonomického spektra i politického smýšlení. Hra se ptá, zda se dá vůbec mluvit o „konci rudého člověka“.
O den později Divadlo na Vinohradech uvede v premiéře hry Provaz o jednom konci, kterou, jak divadlo uvádí, „z díla Johanna Nestroye sestavili Karel Kraus a Zdeněk Mahler“. Napsali ji na základě děl Nestroye (1801 až 1862) v 60. letech pro režiséra Otomara Krejču a Divadlo Za branou. Ironické podobenství o světě zaplněném podvodníky, pokrytci, maloměšťáky, vlivnými hlupáky i lidmi toužícími po štěstí, na Vinohradech režíruje Radovan Lipus.
Týž dnes přinese nové představení i Studio Ypsilon, titul Let do nebe aneb Fata morgana je autorská inscenace Arnošta Goldflama. K napsání scénáře mu posloužily kromě jedné jeho aktovky texty Karla Poláčka, Ivana Wernische a Daniila Charmse.
Národní divadlo v březnu mimo jiné uvede 10. března premiéru opery Carmen, 20. března premiéru romantické opery rakouského skladatele Franze Schrekera Vzdálený zvuk; ta se do Prahy vrací po 102 letech od české premiéry. Na poslední březnový den pak Balet ND plánuje uvést titul Bohemian Gravity: Searching for freedom. Projekt choreografa a tanečníka Yemiho A. D. se stane součástí inscenačního triptychu s názvem Beats per minute. Termín údery za minutu označuje tempo hudební skladby. Může se též vztahovat k srdečnímu tepu.
Divadlo Na zábradlí má v plánu premiéru další autorské inscenace, 12. března uvede nový titul Obscura, za nímž stojí tvůrčí tandem režiséra Jana Mikuláška a dramaturgyně Dory Viceníkové. Hra se věnuje tématu experimentů s lidským chováním. Světovou premiéru komedie ze světa bulváru nazvanou Beckham hlásí na 16. března Studio DVA. Pod scénářem i režií je podepsaný Petr Zelenka a tvůrci slibují divákům, že zjistí, co se vlastně stalo mezi fotbalovou hvězdou Davidem Beckhamem a jeho sekretářkou Rebekou Loosovou roku 2004.
