Článek
Odborníci budou ptákům v holubníku část vajec měnit za umělá, čímž bude město jejich populaci regulovat. Vybudování holubníku vyšlo na 142 tisíc korun. V metropoli je počet holubů odhadován na 100 tisíc kusů. Podobu svého holubníku našla v architektonické soutěži Praha 3, která jej plánuje na Vítkově.
„Holubník, ve kterém se shlukují holubi a cíleně se jim snižují počty vajec, je efektivní možností, jak lze ve městech šetrným způsobem regulovat populaci holubů,“ uvedla primátorova náměstkyně Jana Plamínková (STAN).
Magistrát vybral budovu, na jejíž půdě se už holubi dříve přirozeně shlukovali a dalo se předpokládat, že nalákání velkého hejna z okolní lokality tak bude snazší. Jde o jednoduchou dřevěnou půdní vestavbu, jejíž součástí jsou boxy určené k zahnízdění, sedáky, krmítka i zásobníky na vodu.
Holub žijící ve městě, přezdívaný „měšťák“ nebo „věžák“, se vyvinul z původního druhu holuba skalního, který byl člověkem domestikován a využíván k jídlu a jako poštovní holub. Později opět zdivočel a křížil se s chovnými druhy. To způsobilo, že je závislý na člověku a není schopen si v zimním období sehnat dostatek potravy. Nejde tedy o volně žijícího živočicha, ale ani o typické domácí zvíře.
Městské holubníky fungují například v Německu, Rakousku nebo v Nizozemsku. Výše popsaný způsob regulace je podle odborníků citlivější a zároveň efektivnější než odchyt či odstřel. To totiž způsobí, že pro ostatní holuby v teritoriu se zvýší potravní nabídka, a oni tak kladou více vajec než do té doby, a počty se rychle vrátí na původní stav.
