Článek
Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou. Podle zástupců PPAS vzrostly meziročně desetinásobně. Výrazně vyšší jsou i další náklady, jako jsou garance u operátora trhu OTE, které firma ze schválené půjčky hradit nebude. Zajištění zásob plynu pro další zimní období tak bude výrazně dražší.
Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 000 odběrných míst. Jejím jediným akcionářem je Pražská plynárenská Holding ovládaná Prahou.
Rozhodnutí doprovázela mnohahodinová diskuse zastupitelů. Opoziční ODS a ANO kritizovaly fungování společnosti i půjčku. Podle nich by měli zodpovědní politici a manažeři vyvodit osobní důsledky. Zástupci firmy a vedení města kritiku odmítli. Zastupitelé nakonec souhlasili s návrhem opozice, že v PPAS bude proveden audit.
„Důvodem je nákup plynu do zásobníků, aby klienti měli dostatek plynu, který budou moci odebírat. (Úvěr) je poskytován za tržních podmínek na dobu jednoho roku,“ řekl primátorův náměstek Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). „Připravujeme se na to, že na podzim budeme muset mít k 1. listopadu v zásobnících 80 procent zásob a na to potřebujeme tyto peníze,“ doplnil šéf plynáren Martin Pacovský.
Zastupitelé dnes schválili také patronátní prohlášení, což je forma vyjádření podpory ze strany majitele ve vztahu k bankám, od kterých chce firma získat úvěry. Z patronátního prohlášení neplynou Praze žádné závazky ani nejde o ručení či jiný zajišťující instrument. Vztahuje se ke smlouvám, které firma již v minulosti ohledně úvěrů s bankami uzavřela.
Zejména opozičnímu ANO se nelíbila podoba půjčky. „Nemáme důvěru v management, který tam (v PPAS) dnes je, a nebylo vysvětleno, proč je nutné peníze posílat,“ řekl předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop. K němu se přidal poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO), podle kterého město neodpovědělo na jeho dotazy a odmítá vyvození zodpovědnosti. Podle zastupitele Ivana Pilného (ANO) není z projednaného dokumentu jasné, jak a na co budou peníze použity.
Zastupitelé ODS a ANO pak kritizovali také fungování dozorčí rady PPAS. „Selhala, řeší se tam marginálie namísto důležitých věcí jako hospodaření firmy. Začala s tím až tehdy, kdy začala být situace vážná,“ řekl opoziční zastupitel Radomír Nepil (ANO). V diskusi kritizovali také to, že firma zdražovala lidem plyn skokově a že loni nedostatečně nakupovala plyn do zásoby. Management PPAS měl podle opozičního zastupitele a starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka (ODS) sledovat vývoj ceny plynu a reagovat průběžně.
„Kdyby nebyla válka, tak bych tady určitě nestál. Myslím si, že situace, která nastala, překvapila většinu z nás a dostali jsme se do situace, kterou nikdo nepředpokládal,“ řekl Pacovský. Odmítl rovněž tvrzení, že půjčku firma využije i pro svůj chod. Postup plynáren hájil také radní Jan Chabr (TOP 09). „Odborníci predikovali, že letos na jaře dojde k poklesu ceny a situace se zklidní. Do toho ale přišla válka s Ruskem, což nikdo nevěděl. Říci, že dochází k manažerskému pochybení, je nefér,“ řekl Chabr.
Kvůli extrémnímu růstu cen energií na velkoobchodních trzích skončila v Česku od loňského podzimu zhruba dvacítka dodavatelů. Největší z nich, skupina Bohemia Energy, ukončila činnost v polovině října. Měla asi 900.000 zákazníků. Situaci dále zhoršila válka na Ukrajině. Na úrovni EU se už řadu týdnů diskutuje o přerušení dodávek ruské ropy a plynu, na němž je však řada evropských zemí včetně ČR do značné míry závislá.
